Zadávací řízení umožňující komunikaci s dodavateli v jeho průběhu – řízení se soutěžním dialogem

Zvláštní pozornost si zaslouží také jednotlivé druhy zadávacích řízení, které ze své podstaty umožňují jednání s dodavateli v průběhu zadávacího řízení. Ve vhodných případech a při splnění požadavků zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále též jen „ZZVZ“), komunikace s dodavateli v průběhu zadávacího řízení a vzájemná jednání mohou být klíčová k úspěšnému zadání veřejné zakázky, dosažení cílů zadavatele a splnění jeho potřeb. Právě možnost komunikace umožňuje nalezení nových řešení a inovativních postupů. V oblasti odpovědného veřejného zadávání pak umožňuje nalezení společenských přínosů a stanovení jejich rozsahu ve vztahu k požadavkům zadavatele a reálným možnostem dodavatelů.  Aplikace těch složitějších a komplexnějších aspektů odpovědného veřejného zadávání by se pak v praxi jen stěží bez nich prosazovala.

Za všechny můžeme zmínit soutěžní dialog, ale i řadu dalších řízení, jako např. open dialog – tj. veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou formou analogickou soutěžnímu dialogu, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění nebo zjednodušený režim.

Řízení se soutěžním dialogem

Řízení se soutěžním dialogem je jedním z druhů zadávacích řízení a je upraveno ustanoveními § 68 a násl. ZZVZ, při splnění podmínek dle § 60 ZZVZ. Tento postup byl zaveden pro zvláště složité plnění, které zadavatel na počátku není schopen přesně specifikovat tak, aby byly naplněny veškeré podmínky pro použití jiných druhů zadávacích řízení. Jak uvádí preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (dále též jen „směrnice č. 2014/24/EU“), bod 42:

„Soutěžní dialog se osvědčil v případech, kdy veřejní zadavatelé nejsou schopni definovat způsob naplnění svých potřeb nebo posoudit, co může nabídnout trh z hlediska technických, finančních nebo právních řešení. Taková situace může nastat zejména u inovativních projektů, při realizaci velkých integrovaných projektů dopravní infrastruktury, rozsáhlých počítačových sítí nebo projektů zahrnujících složité a strukturované financování. Veřejní zadavatelé by v příslušných případech měli být vybízeni k tomu, aby za účelem zajištění dobré spolupráce mezi hospodářskými subjekty a veřejným zadavatelem během zadávacího řízení jmenovali vedoucího projektu.“

Soutěžní dialog by se naopak neměl používat v souvislosti se službami nebo dodávkami již hotovými, které na trhu může poskytovat řada různých subjektů.

Jedná se o velmi flexibilní zadávací řízení, které má umožnit nalézt na základě dialogu mezi zadavatelem a účastníky zadávacího řízení vhodná řešení pro splnění potřeb a cílů zadavatele. Před zahájením soutěžního dialogu zadavatel disponuje pouze obecnou představou o plnění, které poptává, a nemá tak zcela jasno v detailnějších podmínkách realizace (přičemž v úvahu přicházejí různé způsoby plnění). Ve výjimečných případech jako je soutěžní dialog se proto může specifikace plnění postupně zpřesňovat a upravovat podle toho, jak se hledání řešení vyvíjí. Specifikace plnění však je nutno dokončit a poskytnout dodavatelům nejpozději s výzvou k podání nabídek.

Praxe ze zahraničí

S konkrétním příkladem z praxe se můžete seznámit v případové studii zadavatele Croydon Council nebo v případové studii zadavatele Rada okresu Islington.