STRATEGICKÝ RÁMEC ČESKÁ REPUBLIKA 2030
V kapitole Hospodaření se zdroji je uveden cíl (rozvedený do jednotlivých bodů): Přírodní zdroje jsou využívány co nejefektivněji a nejšetrněji tak, aby se minimalizovaly externí náklady, které jejich spotřeba působí:
- Snižují se emise skleníkových plynů a náročnost produktu na tyto emise
- Zvyšuje se podíl oběhového hospodářství na celkovém objemu materiálových toků
- Zvyšuje se energetická a materiálová účinnost ekonomiky
- Využívání domácí zemědělské produkce se zvyšuje a snižuje se tak dovoz zemědělských produktů a posiluje se potravinová soběstačnost.
Například ve vztahu k cirkulární ekonomice je dle Strategického rámce třeba soustředit se na snižování spotřeby primárních surovin, prodlužování životnosti výrobků a menší plýtvání, přičemž část přírodních zdrojů by měly nahradit materiály získané z recyklace odpadů. Výrobky s delší životností a opakované využití výrobku musí mít přednost před recyklací a ta zase před výrobou energie z odpadu.
V rámci kapitoly Krajina a ekosystémové služby je jedním z cílů, aby významně rostl podíl orné půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství. Ekologické zemědělství a takzvaná integrovaná produkce jako mezistupeň mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím má dle kapitoly 3.3 Voda v krajině přispět ke kvalitě vody. Podle kapitoly 3.4 Péče o půdu se mají na lesní půdě postupně rozšiřovat šetrné způsoby hospodaření, které nevedou k rychlému rozkladu humusu.
Celá kapitola Adaptace na změnu klimatu se věnuje cíli: Města a obce omezila emise skleníkových plynů a adaptovala se na negativní dopady změny klimatu, přičemž zmiňuje například snížení počtu a intenzity městských tepelných ostrovů, zařazení všech nově dokončených budov do energetické třídy A a renovaci existujících budov minimálně na úroveň energetické třídy C. Dále pak zvyšování podílu veřejné zeleně v městských aglomeracích, významné zvýšení počtu bezemisních a nízkoemisních vozidel a další. Konkrétně pak má být součástí adaptace na změnu klimatu šetření vodou a zadržování vody, využíváním dešťové vody a revitalizace vodních toků. Dalším prvkem je rozšiřování městské zeleně, jako jsou parky, ale i drobné ostrovy zeleně včetně vnitrobloků, trávníků, stěn i střech velkých objektů a městské zemědělství.
Ve vztahu k energetice má ke zmírňování změny klimatu přispět i snižování energetické náročnosti měst, které omezuje emise škodlivých látek. Města si musí dle Strategického rámce vypracovat plán na snižování uhlíkové stopy. Renovace budov by měly vést nejen k úsporám energií, ale k udržení tepelného komfortu během celého roku. V roce 2030 se budou stavět téměř výhradně jen budovy v pasivním standardu, pomoci by měly technologie jako je skladování energie, kogenerace a společná výroba elektrické energie, tepla a chlazení. Sídla se tak ze spotřebitelů energie stanou jejími výrobci a poskytovateli. Klíčem k tomu je decentralizace energetiky, chytré rozvodné sítě a růst podílu obnovitelných zdrojů. Města musí rozvíjet integrované projekty, jako například dobíjení elektromobilů přebytky ze solární energie nebo využívání odpadního tepla z průmyslu při vytápění budov. V případě odpadů bude zakázáno skládkování a komunální odpad se bude po vytřídění využívat pro výrobu energie. Separace biologické části komunálního odpadu se stane samozřejmostí, stejně jako zvyšování recyklace využitelných materiálů. Investice do dopravní infrastruktury budou zaměřeny mimo jiné na elektromobily, ale také na kola a lepší propojení sídel pro pěší.
Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030, schválený vládou ČR v říjnu 2018 rozpracovává a zajišťuje provázanost cílů Česká republika 2030 s dalšími strategickými a koncepčními materiály. Více viz: https://www.cr2030.cz/strategie/dokumenty-ke-stazeni/.