Ekologicky šetrná řešení

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. K překonání těchto výzev vznikla Zelená dohoda pro Evropu, která má Unii transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje a kde:

• se do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality,
• hospodářský růst bude oddělený od využívání zdrojů,
• nebude opomenut žádný jednotlivec ani region.

Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání.  Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty. Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí,  snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Ekologicky šetrné zakázky mohou přispět k udržitelnému rozvoji daného regionu.

Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ – green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK).  Příručka o zelených veřejných zakázkách Nakupujte zelěne! (Buying Green!) popisuje jak nakupovat zboží a služby s nižším dopadem na životní prostředí.

Pro zelené veřejné zakázky (GPP)  jsou možná i vhodná environmentální kritéria pro výběr a zadání veřejné zakázky na konkrétní předmět plnění, a jsou v nich uvedeny  podmínky pro plnění veřejných zakázek, které lze přímo (částečně nebo úplně) vložit do zadávací dokumentace, doplněné o návrhy konkrétních textů do smluv.

Kritéria jsou vždy dělena na dvě skupiny:

• základní kritéria – vhodná k použití pro jakéhokoli zadavatele. Zaměřují se na klíčové dopady na životní prostředí a jsou navrženy pro použití s ​​minimálním dodatečným ověřovacím úsilím nebo zvýšením nákladů.
• komplexní kritéria – berou v úvahu více aspektů nebo vyšší úrovně ochrany životního prostředí a jsou vhodná pro ty zadavatele, kteří chtějí jít v podpoře environmentálních a inovačních cílů dál. Použití těchto kritérií však již může vyžadovat další úsilí o ověření jejich splnění nebo mírné zvýšení nákladů ve srovnání s jinými produkty se stejnou funkčností.

Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu. Kritéria pro zelené nakupovaní jsou dostupné i v českém jazyce a jsou zpracovány pro skupiny výrobků a služeb, ku příkladu:

• čisticí prostředky a úklidové služby (2018) ·  počítače, monitory, tablety a chytrý telefony (2021)  · elektřina (2012)· datová centra, serverovny a cloudové služby (2020) · nátěrové barvy, laky a silniční značení (2018) · elektrické a elektronické zařízení ve zdravotnictví 2022 update)· návrh, výstavba a správa kancelářských budov (2016)· stravování, stravovací služby a prodejní automaty (2019) · nábytek (2017) · textilní výrobky a služby (2017)· starostlivost o veřejný prostor (2019)·  kopírovací a grafický papír (2022 update) · projektování, výstavba a údržba silnic (2016)· silniční doprava (2021) · silniční osvětlení a dopravní signalizace (2018) · zařízení k tisku a kopírovaní, spotřební materiál a tiskové služby (2020)· záchody a pisoáry (2013) ·  infrastruktura odpadních vod (2022 update) · teplovodní ohřívače (2022 update) · zdravotně-technické armatury(2013) ·

Kritéria jsou pravidelně aktualizována, aby odráželi nejnovější technologický a tržní vývoj a postupne doplňována pro nové komodity, proto jejich výčet a rok vydání/aktualizace se mohou v průběhu času měnit. Aktuálně (2022) u čtyřech skupin produktů 1) elektrická a elektronická zařízení používaná ve zdravotnictví, 2) kopírovací a grafický papír, 3) ohřívače na bázi vody a 4) infrastruktura odpadních vod, probíhá proces posouzení. Součástí kritérií jsou i technické podkladové zprávy.

Nízkouhlíkové zadávaní veřejných zakázek

K úsporám CO₂ je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Při nízkouhlíkových zakázkách je potřebné brát v úvahu technické požadavky na výrobky a služby a naučit se počítat náklady životního cyklu (LCC) a emise CO₂.

Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky. Jde o sbírku excelových nástrojů, které umožňují zadavatelům nebo věcně příslušným garantům měřit ušetřenou energii a emise uhlíku a rozhodnout se pro nízkouhlíkové nabídkové řízení namísto standardního výběrového řízení. Jsou k dispozici pro čtyři skupiny produktů:

• nakup energii,
• nakup ICT techniky,
• veřejné osvětlení a
• pro vozidla a čisté vozové parky.

Počáteční výpočet informuje zadavatele o úsporách, které lze dosáhnout. Kalkulačky nabízejí vstupní data z vícero zemí, proto je nutné si zvolit parametry pro Českou republiku. Nástroj funguje tak, že vypočítá odhadovanou úsporu oproti standardní nabídce pro každý produkt, čímž poskytuje jasnou představu o dopadu zahrnutí nízkouhlíkových kritérií do nabídkového řízení. Jak pracovat s kalkulačkami i další informace naleznete na stránce Měření úspor.

Ekologicky šetrná řešení v České republice

Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována. V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty. Zejména bude trvale usilovat o:

1. omezení spotřeby energií,
2. omezení spotřeby vody,
3. omezení spotřeby surovin,
4. omezení produkce znečišťujících látek uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy,
5. omezení produkce odpadů,
6. omezení uhlíkové stopy.

V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí – jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak. Environmentální požadavky, které státní správa a samospráva při nákupech uplatňuje, směřují k dosažení rovnováhy mezi environmentální šetrností, cenovou výhodností a dostupností na trhu.” Ministerstvo životního prostředí na základě uvedeného usnesení Vlády ČR zpracovalo Metodiku pro environmentálně odpovědný přístup pro zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy.

Strategický rámec Česká republika 2030

Česká republika si vytýčila řadu cílů v oblasti ekologické udržitelnosti ve Strategickém rámci „Česká republika 2030“ (dostupný zde: https://www.cr2030.cz/). Mnohé z nich je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy. Cíle v oblasti ekologické udržitelnosti, které lze realizovat mimo jiné prostřednictvím odpovědného veřejného zadávání jsou uvedeny zde.

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu. Také to může znamenat nakupovat pouze to, co zadavatel skutečně potřebuje a využije, zjednodušeně řečeno nakupovat prostě méně.

Ekoznačky

Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku. Více o ekoznačkách se můžete dozvědět zde, kritéria pro Ekologicky šetrný výrobek a Ekoznačku EU (EU květinu) a certifikované produkty jsou dostupné na stránce ekoznačka.cz České informační agentury životního prostředí (CENIA). Další informace k environmentálním značkám a prohlášením jsou dostupné zde: Národní program environmentálního značení. Při nákupech ekologicky šetrných výrobků lze požadovat prokázání certifikace výrobku některou konkrétní ekoznačkou, nebo je možné stanovit konkrétní kritéria, jejichž splnění je možné prokázat mimo jiné certifikací v podobě ekoznačky.

Hospodaření s vodou 

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou. Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách. Ve městech nabývá na významu modrozelená infrastruktura.

„Modrozelná infrastruktura“ – síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní. Má pozitivní vliv na duševní a fyzický stav člověka.

Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno – Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů. Tomu předcházela participace, tedy veřejná jednání s místními obyvateli, kteří se vyjádřili pro využití této plochy k rekreačním účelům, a nikoliv pro zahuštění stávající zástavby, jak bylo původně zamýšleno.

Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou. Může se jednat o zachytávání dešťové vody a její využití pro zálivku rostlin, vsakovací dlažbu na parkovištích a jiných veřejných prostranstvích či jiné propustné a polopropustné materiály tam, kde je to vhodné, zelené střechy a fasády, průlehy (svejly), dešťové záhony, suché poldry, vysazování stromů, keřů a květinových záhonů a jiná opatření.

Východiska, i samotná opatření pro nakládání s vodou představuje přehledná, komplexní a prakticky zaměřená metodika Voda ve městě – Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu zpracovaná UCEEB ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, jež je zdarma ke stažení po registraci. V metodice je představena kromě sady využitelných opatření, jejich specifik a limitací, i řada příkladů dobré praxe z České republiky i zahraničí, u některých z nich jsou pro ilustraci vyčísleny náklady i celospolečenské přínosy v horizontu 25 let a doba návratnosti investice. Zdůrazněna je i role zapojení veřejnosti při výběru a přípravě opatření (participace).

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby. Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku. Do budoucna bude využitelná značka, kterou začíná udělovat Ministerstvo životního prostředí podnikům (v prvotní fázi malým a středním), jež splní požadavky metodiky „Odpovědné hospodaření s vodou“. Pokud se jedná o služby, zadavatel může požadovat např. ekologicky šetrný úklid, při kterém je kladen důraz na prevenci znečištění anebo udržitelné zakládání a údržbu zeleně, při které je kladen důraz na výběr vhodných druhů rostlin odolných vůči suchu, mulčování, opatření k zadržování vody v půdě apod.

Odkazy na další zdroje informací k udržitelnému hospodaření s vodou naleznete zde.

Cirkulární ekonomika

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd. Každý produkt má totiž během své existence v různých stádiích různé dopady na životní prostředí, které je možné zohledňovat i při veřejném nakupování.

Pro více informací klikněte na Cirkulární ekonomika v příležitostech OVZ.

Příklady uplatnění ekologicky šetrných řešení na MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR si například nechalo v roce 2015 zpracovat studii ke snižování environmentálních dopadů organizace založenou na principu posuzování životního cyklu. Tato studie, zpracovaná týmem z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, slouží mimo jiné jako podklad pro zásady ekologicky udržitelného úřadu, postupně implementované do praxe ministerstva i resortních organizací. V roce 2020 pak vydalo MPSV Zásady pro ekologickou udržitelnost resortu práce a sociálních věcí, které si kladou za cíl co nejefektivnější a environmentálně nejpříznivější využívání přírodních zdrojů, zejména energií, vody a surovin, preferování udržitelných řešení a omezování produkce odpadů, při dodržování souvisejících právních předpisů.

V zadávacím řízení:

V praxi lze ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporovat několika způsoby.

Zvláštní podmínka plnění, obchodní podmínky ve smlouvě

Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy. Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. „Zakázka na ekologický úklid“ nebo „Zakázka na stavbu energeticky úsporné budovy“.

Zvláštní podmínky plnění je možno uplatnit pouze na některou část plnění, např. pouze u těch částí nábytku, které jsou vyrobeny ze dřeva nebo z materiálů na bázi dřeva, bude požadováno ekologicky šetrné řešení (viz příklady dobré praxe).

Dělení na části

Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. To může navíc podpořit účast malých a středních podniků v zadávacím řízení. Rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky na části lze alternovat takovým způsobem, kdy každá z uvažovaných částí bude zadána jako samostatné zadávací řízení (avšak zcela v souladu s § 18 ZZVZ).

Požadavky na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb

Jiná možnost je popsat v zadávací dokumentaci parametry předmětu plnění prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Zadavatel nemusí stanovovat všechny charakteristiky, které má produkt, služba nebo stavební práce mít, musí ale dostatečně podrobně stanovit, jaký má mít efekt. Tento přístup ponechává větší prostor pro tržní kreativitu, včetně inovací, nicméně možnosti, které trh nabízí, se mohou značně lišit, a proto je třeba zajistit, aby technické podmínky byly dostatečně přesné, aby bylo na jejich základě možné zpracovat nabídky a aby je následně bylo možné řádně vyhodnotit.

Kritéria hodnocení, náklady životního cyklu

V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit. Jako dílčí hodnotící kritérium lze například hodnotit podíl recyklovaných materiálů (papír, karton, lepenka, plast apod.) ve výrobku, s tím, že se stanoví minimální hranice tohoto podílu, a čím větší podíl recyklovaných materiálů budou výrobky obsahovat, tím více bodů v hodnocení nabídka získá.

Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu. Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm. k) ZZVZ).

Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet. Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu). Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu. Mohou jimi být zejména náklady na emise skleníkových plynů nebo jiných znečišťujících látek nebo jiné náklady na zmírnění změny klimatu apod., které nebývají zahrnuty v ceně výrobku, služby nebo stavební práce.

ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu. Jde o reakci na dosavadní preferenci zadavatelů hodnotit pouze pořizovací cenu a nezahrnovat do hodnocení provozních náklady. Provozní náklady přitom v mnoha případech ve své výši převyšují pořizovací cenu; v některých případech dokonce nižší pořizovací náklady vedou ke zvýšeným nákladům, které bude muset zadavatel vynaložit v průběhu životního cyklu předmětu plnění, například na jeho údržbu. Je namístě požadované náklady životního cyklu promítnout do ustanovení smlouvy a stanovit i smluvní sankce pro případ, že náklady nebudou odpovídat nabídce vybraného dodavatele, na jejímž základě zvítězil v zadávacím řízení.

Požadavky na metody pro stanovení nákladů životního cyklu jsou stanoveny v § 118 ZZVZ. V jeho 2. odstavci je pro případ nákladů životního cyklu způsobených dopady na životní prostředí stanovena povinnost zadavatele použít metodu, která je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích, přístupná všem dodavatelům, a je založena na údajích, které mohou dodavatelé poskytnout bez vynaložení nepřiměřeného úsilí, tj. shromáždění a poskytnutí těchto údajů by nemělo být pro dodavatele nepřiměřeně komplikované. Vláda může nařízením stanovit společné metody pro stanovení nákladů životního cyklu a rozsah jejich používání, což dosud učinila pro určité kategorie vozidel v nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel.

Varianty, vzorky

V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty. Zadavatel je pak povinen v zadávací dokumentaci uvést minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat. Zadavatel také musí stanovit taková kritéria hodnocení, jejichž prostřednictvím je možné hodnotit jak nabídky s variantami, tak nabídky, které varianty neobsahují (viz § 102 odst. 4 ZZVZ).

Zadavatel může ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ posuzovat splnění podmínek účasti na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat jejich věrohodnost a může si je i opatřovat sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a může pak vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS aj.)

V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Typickým opatřením podle tohoto ustanovení bude požadavek na zavedení systému environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) či jiného systému environmentálního řízení v souladu s § 80 odst. 2 ZZVZ. Využití těchto ustanovení přichází v úvahu pouze tehdy, pokud je prokázání technické kvalifikace nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (viz § 79 odst. 1 první věta ZZVZ). K požadavku na prokázání certifikace EMAS se vyjádřil ÚOHS ve svém rozhodnutí ÚOHS-S71/2011/VZ-9370/2011/540/MKr, ze dne 24. 10. 2011, viz Právní úprava odpovědného veřejného zadávání.

Štítky (ekoznačky)

V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz. Jaké jsou možnosti požadavku na na předložení štítků můžete najít ve zpracovaném Stanovisku, který naleznete zde.

Předměty plnění

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Pro inspiraci lze nabídnout následující příležitosti (nejedná se o vyčerpávající výčet):

1) Nákup nábytku
Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky. Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů (splňuje požadavky na certifikaci FSC nebo PEFC), případně částečně nebo úplně nahradit dřevotřísku výrobky z aglomerovaného dřeva. Lze například použít souhrn vybraných ekologických aspektů připravený ve spolupráci s CENIA, využívaný v rámci DNS na MPSV, viz vzorová textace. Ekologické aspekty může zadavatel jednoduše prokázat certifikátem o udělení Ekoznačky EU nebo ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek.

 2) Investice do oprav škol, dalších budov a jiných staveb
Jde o jedny z klíčových položek rozpočtů ve veřejné správě a místní samosprávě a nabízejí tedy příležitosti s velkým dopadem. Významným prvním krokem by měl být požadavek na technickou kapacitu a především adekvátní zkušenosti dodavatele stavby v oboru nízkoenergetické a pasivní výstavby, eventuálně výstavby jiných požadovaných staveb (např. infrastruktury).

Zadavatelé zakázky můžou například požadovat projekty s určitým počtem materiálů s označením ekologicky šetrný výrobek (EŠV) nebo s certifikátem Environmentální prohlášení typu III (EPD, jak tomu bylo například u projektů v rámci výzvy Zelená úsporám). Ekologické značení, případně nulový obsah formaldehydu a minimální obsah těkavých organických látek je rovněž možné požadovat při nákupu materiálů pro povrchové úpravy (omítky, malby, podlahové krytiny).

Kromě ekoznačení použitých stavebních materiálů je vhodné požadovat velmi nízkou úroveň energetické náročnosti budovy – a to včetně stanovení spotřeby primárních energií. Tímto způsobem dojde k zásadnímu snížení spotřeby energie, produkce emisí a také k dlouhodobé finanční úspoře. Stanovením hranice spotřeby primární energie se podpoří využívání obnovitelných a environmentálně šetrnějších zdrojů energie.

Požadovat lze také co největší využití zeleně na pozemku, fasádě, či střeše budov. Další environmentální přínosy má využití dešťové, eventuálně odpadní vody na pozemku, instalace úsporných baterií a energeticky úsporných zařízení a úsporného osvětlení. Nedílnou součástí požadavků může být přiměřeně prodloužená záruční doba na zhotovení stavby, která může vést k větší motivaci dodavatele stavby postavit budovu co nejlépe a s využitím co nejkvalitnějších materiálů a zařízení.

3) Úklidové služby ve vnitřních prostorách
Při nákupu služeb spočívajících v úklidu lze požadovat takové dodavatele, kteří se zavážou postupovat dle definice ekologického úklidu (používat ekologicky šetrné a zdravotně nezávadné úklidové prostředky, poskytovat služby za použití energeticky účinných strojů a zároveň dodávat ekologicky šetrný a zdravotně nezávadný spotřební materiál a zboží). Požadovat lze rovněž řádné ekologické třídění odpadu po celou dobu plnění veřejné zakázky.

4) Počítače a kancelářská technika
Při nákupech počítačů a kancelářské techniky může zadavatel zohledňovat nejen spotřebu energií těchto zařízení, ale také postupy a materiály, ze kterých byly vyrobené. Lze tak požadovat výrobky splňující nejnovější normy ENERGY STAR pro energetický výkon, případně rovnou Ekologicky šetrné výrobky.

5) Svoz odpadu
Při výběru společností, které budou zajišťovat svoz odpadu lze hodnotit, případně stanovit, míru emisí vozového parku dodavatele a upřednostnit či přímo požadovat auta s nižšími emisemi. Je například možné požadovat určitý limit CO₂ na svezenou tunu odpadu.

6) Stavby autobusových zastávek/hřišť/laviček
Při realizaci těchto drobných staveb lze využívat dřevostavby, jejichž dopad na životní prostředí je méně problematický než v případě jiných materiálů. I zde je dále možno aplikovat kritéria z bodu 1) a 2), pokud jsou relevantní.

7) Nákup elektrické energie
Při nákupu elektrické energie lze požadovat povinný podíl z obnovitelných zdrojů. Eventuální volba dodavatele elektrické energie by měla být realizována s přihlédnutím ke složení tzv. energetického mixu a na základě jím deklarovaných environmentálních parametrů výroby. Informace týkající se podílu zdrojů elektřiny pro výrobu jsou výrobci povinni dodávat dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění. Elektrickou energii s podílem z obnovitelných zdrojů nakoupilo pro rok 2020 také MPSV a tato případová studie popisuje přístup Ministerstva životního prostředí k nákupu obnovitelné energie.

8) Veřejné osvětlení
V případě nákupu či obnovy veřejného osvětlení lze hodnotit nebo požadovat energeticky úsporné varianty. Spotřeba energie, kterou lze snadno doložit, by potom byla jedním z kritérií ekonomické výhodnosti nabídky. Lze požadovat energeticky úsporné osvětlení z LED zdrojů nebo s energetickou třídou A, max. B, s dlouhou životností a vysokou hodnotou počtu spínacích cyklů. V rámci technické kvalifikace lze také při dodržení podmínek ZZVZ požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, tedy požadovat, aby výrobce měl certifikát EMAS, ISO 14001 nebo obdobný.

9) Vodovodní instalace
Při nákupu vodovodních instalací (baterie, záchody apod.) lze vedle ceny hodnotit také spotřebu vody a upřednostnit výrobky s nižší spotřebou, tzn. úsporné baterie. Racionální hospodaření s vodou zahrnuje především maximální/minimální dosažitelný průtok vody, ovládání teploty a časovou regulaci zdravotně technických armatur pro více uživatelů s vysokou frekvencí používání. Pokud je to reálné, lze rovněž mezi požadavky zahrnout využívání dešťové vody na pozemku, eventuálně využívání odpadní vody.

10) Nákup vozidel
Při nákupu vozidel doporučujeme v rámci technických podmínek zohledňovat jak náklady na jejich provoz, tak i v prvé řadě množství emisí CO₂, případně další parametry, a vyžadovat přísnější hodnoty, než jsou povinně stanoveny. Uvedené hodnoty je možné stanovit buď absolutně, případně využít hodnotících kritérií pro výběr.

11) Obaly
S ohledem na minimalizaci odpadů lze nadefinovat i požadavky na množství a druh obalových materiálů (např. co nejvíce omezit balení a poskytnout příklady, jak by se věci měly přepravovat v souladu s minimalizací obalů a tedy odpadu, využít recyklovaný obalový materiál, jednosložkový recyklovatelný obalový materiál pocházející z etických a udržitelných zdrojů, opětovně použitelný obal, požadovat zpětný odběr).