CZ EN

Hodnocení aspektů společenské odpovědnosti v dodavatelském řetězci

Principy odpovědného a udržitelného veřejného zadávání jsou velmi dobře uplatnitelné při hodnocení nabídek, a to nejen při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ale také při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Hodnocení nabídek při zadávání veřejných zakázek představuje jeden z nejzásadnějších úkonů zadavatele, který by měl zaručit výběr nejvýhodnějšího plnění uspokojujícího všechny relevantní potřeby zadavatele. Tedy nejen potřeby primární spočívající v pořízení dodávky nebo poskytnutí služby či stavebních prací (např. výstavba infrastruktury), ale také potřeby sekundární, která je spjata s cíli a posláním zadavatele (např. podpora zaměstnávání mladých lidí; podpora snižování rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami; snižování pracovních úrazů). Jedním z účelných a efektivních kvalitativních kritérií hodnocení, které současně představuje i nástroj odpovědného a udržitelného veřejné zadávání, jsou aspekty společenské odpovědnosti v dodavatelském řetězci.

Společenská odpovědnost společností (Corporate Social Responsibility – dále jen „CSR“) představuje dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních operací dodavatele a spolupůsobení se zainteresovanými subjekty (zaměstnanci, akcionáři, dodavatelé, klienti, stát apod.). Dodavatelé přijímají taková rozhodnutí a realizují takové postupy, které jsou žádoucí z hlediska hodnot a cílů celé společnosti (odpovědné chování k prostředí i společnosti), při zachování konkurenceschopnosti a ziskovosti. Implementace koncepce CSR do hodnocení nabídek vede ke komplexnímu přístupu k zadávání veřejných zakázek, které zahrnuje rovnováhu mezi ekonomickou výkonností a sociálními, společenskými a environmentální aspekty potřeb zadavatelů.

 

Mezi aspekty CSR využitelné pro hodnocení nabídek je možné zařadit kritéria:

 

V zadávacím řízení:

Vzhledem k současné právní úpravě vymezené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (dále jen „směrnice č. 2014/24/EU“) a v ZZVZ je nutné zdůraznit, že nelze při hodnocení nabídek využít aplikaci CSR v dodavatelském řetězci jako celku ,ale mohou být aplikovány některé aspekty CSR v dodavatelském řetězci, jenž s ohledem na zadavatele a předmět veřejné zakázky, naplňují sociální, environmentální a ekonomické cíle zadavatele. Více v detailní právní analýze k problematice hodnocení dodavatele za aspekty odpovědného veřejného zadávání.

 

Použití v praxi: 

Inspirovat se lze v praxi francouzského města Nantes. Zohlednění aspektů CSR v dodavatelském řetezci dodavatelů ve veřejném nakupování je obsaženo ve strategii města a na jejich začlenění je tak kladen dlouhodobě velký důraz. Při zadávání veřejných zakázek se aspekty CSR začleňují do  vymezení technické specifikace požadovaného plnění, podmínek plnění veřejné zakázky a do hodnocení nabídek (např. podrobné návrhy kritérií hodnocení v návaznosti na aspekty CSR). Město se tak snaží prosazovat komplexní přístup a hledá rovnováhu mezi ekonomickou výkonností a sociálními, společenskými a environmentální aspekty (např. využití veřejných zakázek ve prospěch zaměstnání a integrace).  Více o Nantes a jeho praxi je možné se dozvědět na stránkách PROCURA+ EUROPEAN SUSTAINABLE PROCUREMENT NETWORK.

Odpovězme si na 2 klíčové otázky:

1.Musí aspekty CSR mít spojitost s předmětem veřejné zakázky?

Dle § 116 ZZVZ by kritéria kvality měla představovat kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel tedy jako kritérium kvality pro hodnocení nabídek může zvolit jakékoliv kritérium kvality, které vyjadřuje kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska, přičemž tato hlediska musí být spojena s předmětem veřejné zakázky. Souvislost kritérií kvality s předmětem veřejné zakázky je naplněna, pokud se kritérium kvality vztahuje k jakékoli fázi životního cyklu předmětu veřejné zakázky (získání surovin k výrobě předmětu plnění, výroba předmětu plnění včetně obchodu a přepravy, užívání, správa a údržba po celou dobu existence předmětu plnění, likvidaci a ukončení používání předmětu plnění apod.). Současně se nemusí jednat pouze o aspekty související s fází životního cyklu předmětu plnění veřejné zakázky, která je přímo předmětem vlastní veřejné zakázky, ale kritéria hodnocení se mohou vztahovat i k jakékoli jiné fázi životního cyklu, která dotčenou fázi předmětu plnění veřejné zakázky předchází nebo ji následuje. Předmět veřejné zakázky by neměl být zadavatelem vykládán zužujícím způsobem (pouze věcně vymezené plnění, které prostřednictvím zadávání veřejné zakázky zadavatel pořizuje). S předmětem veřejné zakázky by měly být spojeny i cíle, vize a poslání zadavatele. Realizace veřejné zakázky, a tedy vynakládání finančních prostředků, by nemělo vést k naplnění pouze primárního cíle zadavatele (uspokojení primární potřeby), ale mělo by mít také širší dopad (naplnění obecných cílů zadavatele či společnosti). Tedy prostřednictvím jednoho finančního výdaje by zadavatel měl získat plnění a současně podpořit jím prosazované sociální, environmentální a ekonomické celospolečenské cíle. Vztah dílčích aspektů CSR a předmětu veřejné zakázky proto bude nezbytné posoudit vždy ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce, a to s ohledem na zadavatele (jeho obecné postupy a cíle) a předmět požadovaného plnění. Současně bude třeba posoudit, zda se bude jednat o kritéria hodnocení, která jsou ze své povahy ověřitelná. Samotná ověřitelnost by se přitom měla promítat jak do vlastního hodnocení nabídek, tak následně také do plnění veřejné zakázky.

 

2. Může zadavatel spojit hodnocení nabídek s osobou dodavatele? 

 

 

Lze využít aspekty CSR, které se vztahují k osobě dodavatele ?
Nadlimitní režim Kritéria kvality ve vztahu k zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu musí vykazovat vztah k předmětu veřejné zakázky. Aplikace aspektů CSR při hodnocení se nemůže vztahovat bez dalšího k osobě dodavatele, ale musí souviset či být odůvodněna předmětem veřejné zakázky. Ne
Podlimitní režim (včetně zjednodušeného podlimitního řízení) Dle § 52 písm. b) ZZVZ se zmíněná úprava pro nadlimitní režim výše použije i pro podlimitní režim, tedy kritéria kvality ve vztahu k zadávání veřejných zakázek musí vykazovat vztah k předmětu veřejné zakázky. Aplikace aspektů CSR při hodnocení se nemůže vztahovat bez dalšího k osobě dodavatele, ale musí souviset či být odůvodněna předmětem veřejné zakázky.

Výjimku nicméně najdeme u zjednodušeného podlimitního řízení, kde dle § 53 odst. 6 ZZVZ platí, že zadavatel pro zadávání veřejných zakázek ve zjednodušeném podlimitním řízení může  stanovit i jiná kritéria hodnocení, než jsou vymezena v § 116 ZZVZ, pokud jsou tato založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.

U zjednodušeného podlimitního řízení se kritéria kvality mohou vztahovat tedy nejen k předmětu veřejné zakázky, ale také k osobě dodavatele. Kritériem kvality pro účely hodnocení nabídek tak mohou být aspekty CSR, které se vztahují k osobě dodavatele a které neodporují zásadám zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ.

 Ano, ale jen u zjednodušeného podlimitního řízení
Koncesní řízení Dle §183 odst. 1 ZZVZ se pravidla vymezená v § 114 až 118 ZZVZ použijí při hodnocení nabídek v koncesním řízení obdobně, ale i zde platí, že jako kritéria kvality může zadavatel stanovit i jiná kritéria hodnocení, než jsou vymezena v § 116 ZZVZ, pokud jsou tato založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu koncese.

U koncesního  řízení se kritéria kvality mohou vztahovat tedy nejen k předmětu veřejné zakázky, ale také k osobě dodavatele. Kritériem kvality pro účely hodnocení nabídek tak mohou být aspekty CSR, které se vztahují k osobě dodavatele a které neodporují zásadám zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ.

 Ano
Zjednodušený režim Právní úprava pro nadlimitní režim uvedená výše není závazná ani pro zjednodušený režim, ani pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (pro tyto instituty ZZVZ pravidla pro hodnocení nabídek explicitně nevymezuje).

Pro volbu kritérií hodnocení při zadávání veřejných zakázek ve zjednodušeném režimu nebo veřejných zakázek malého rozsahu jsou rozhodné zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ. Kritéria kvality se tedy i v těchto případech mohou vztahovat k osobě dodavatele a vyjadřovat aspekty CSR v dodavatelském řetězci.

 Ano
Veřejná zakázka malého rozsahu

Nebo také v případové studii – CSR v praxi veřejného zadávání – Aspekty spoleřenské odpovědnosti v dodavatelském řetezci – Město Nantes, Francie.

Důležitá judikatura, odborná stanoviska, metodiky a další zdroje

Podrobné informace ve vztahu k uplatňování CSR v České republice lze nalézt na národním informačním portálu o CSR.

Při posuzování existence vztahu aspektů CSR k předmětu veřejné zakázky je možné vyjít z judikatury Soudního dvora Evropské unie, např.

Využít lze i detailní právní analýzu k problematice hodnocení dodavatele za aspekty odpovědného veřejného zadávání, zpracovanou MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří.  Cílem analýzy bylo přinést základní klíčové informace o možnosti zadavatelů zvýhodnit v rámci hodnocení veřejné zakázky dodavatele, kteří naplňují ve své běžné obchodní činnosti aspekty OVZ (a budou je naplňovat i při plnění veřejné zakázky). Právní analýza se zaměřila na vytvoření právní rešerše shrnující českou a evropskou právní úpravu, limity použití tohoto institutu a představila i přístup francouzského města Nantes. V neposlední řadě také tato analýza zvažovala možnosti aplikace francouzského přístupu v českém právním prostředí.

Související témata

Kontakty

Nenašli jste, co jste hledali? Potřebujete další informace nebo si s něčím nevíte rady? Neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám pomůžeme.
MENU