CZ EN

Nakládání s odpady

Zjednodušeně je možné komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Tříděný odpad z obcí nejprve projde třídící linkou nebo putuje přímo ke zpracování (papír, sklo) a poté je v co největší možné míře zpracován v zařízeních k materiálovému využití.

V roce 2018 bylo v České republice vyprodukováno 37,8 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 556 kg/obyv. všech odpadů (166,4 kg nebezpečných/obyv. a 3 389,4 kg ostatních/obyv.).

Významnou skupinou jsou komunální odpady, obyvatelé ČR jich v roce 2018 vyprodukovali 5,8 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 544 kg/obyv. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 15,3 %. V roce 2018 bylo využito 50,3 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 38,6 % materiálově a 11,7 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 46 % komunálních odpadů (v roce 2017 to bylo 45 %).

Zdroj: https://www.mzp.cz/cz/odpady_podrubrika

 

S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je třeba se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů s největším důrazem na SKO. A dále v co největší možné míře umožnit zpracování vytříděného odpadu.

Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg/ob/rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu). Obec tedy budou muset výrazně snížit produkci směsného odpadu, aby požadované úrovně dosáhly.

Zdroj: https://arnika.org/jak-udelat-jednoduchou-analyzu-stavu-odpadoveho-hospodarstvi-obce-12

 

Nastavení svozu odpadu s cílem vyšší míry recyklace a zajištění svozu do zařízení k materiálovému využití vytříděného odpadu jsou dva základní nástroje, jak lze snížit množství SKO a využít odpad jako zdroj pro výrobu dalších výrobků. Praktickým příkladem zpracování odpadu na výrobek může být například domácí kompostér pro bioodpad, který byl vyroben recyklací plastového odpadu. Navíc je domácí kompostér určen pro zpracování dalšího odpadu – bioodpadu z domácností.

Mimo základní tříděné složky, jako jsou plasty, papír, nápojové kartony, kovy a sklo, by zadavatel neměl zapomínat i na bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru. Seznam kompostáren, ale i ostatních zařízení k nakládání s odpady v ČR naleznete na portálu Informačního Systému Odpadového hospodářství. Například kompostáren je povolených kolem 1 000.

Systém svozu tříděného odpadu lze nastavit různě, a to formou nádob u domu, pytlovým sběrem, nebo u menších obcí individuálním odvozem do sběrného dvora či na kompostárnu.

Součástí optimalizace by mohlo být i začlenění digitalizace do systému nakládání s odpady.

 

Analýza nastavení svozu odpadu

Pro správné nastavení svozu odpadů s cílem snižování množství především směsného komunálního odpadu by zadavatel měl zanalyzovat současný stav a podle jeho výsledků nastavit systém odpadového hospodářství.

Zadavatel může využít k jednoduché analýze i metodiku Jak udělat jednoduchou analýzu stavu odpadového hospodářství obce, podle které lze jednoduše posoudit stav odpadového hospodářství v obci z různých hledisek, a to podle produkce odpadů, ekonomiky odpadového hospodářství obce, vybavenosti obce a/nebo komunikace obce.

Podle produkce odpadů se posuzují data o celkové produkci odpadů, produkci směsného odpadu, množství vytříděného odpadu – plasty, papír, kovy, sklo, bioodpady, nebezpečného odpadu a dalších odpadů. Z tohoto hlediska stanovujeme i úroveň recyklace – poměr množství odpadů předaných k materiálovému využití a k jejich odstranění.

Z hlediska ekonomiky sledujeme celkové provozní náklady obce na odpadové hospodářství, a to propočítané na 1 obyvatele, nebo 1 tunu daného materiálu. Součástí je i příjem z EKO-KOMU a dalších subjektů, zisk z prodeje vytříděných složek a vybrané poplatky od subjektů zapojených do systému obce.

Dalším hlediskem může být posouzení podle vybavenosti obce, a to podle počtu, objemu a frekvence svozu nádob na tříděné složky a kontejnerů na směsný odpad. Dále se posuzují informace o svozu objemných a nebezpečných odpadů, nakládání s bioodpadem, zda má obec sběrný dvůr (nebo sběrné místo), resp. zda může využít sběrný dvůr v jiné obci.

Důležitým hlediskem je i způsob komunikace s obyvateli, který závisí i od toho, zda je na obci pověřená osoba, která se odpadovým hospodářstvím zabývá, jakým způsobem obec zveřejňuje výsledky odpadového hospodářství, i od toho, zda je v obci nastavený motivační systém a zda je obec sama příkladem pro obyvatele.

Druhou možností je požadovat od dodavatele, aby na začátku plnění provedl analýzu dat na základě množství a typu vyvezeného odpadu a analýzu rozmístění, četnosti svozu a množství kontejnerů (sběrná síť).

  1. Analýza sběrné sítě:

Především menší obce nemají dostatečné personální kapacity pro řešení odpadového hospodářství, a tak velmi často obec nemá přehled o efektivitě stávajícího systému odpadového hospodářství. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující. V rámci optimalizace je však nevyhnutné, aby se zadavatel zajímal o systém odpadového hospodářství ve větší míře a požadoval od dodavatele provedení fyzické analýzy v těchto bodech:

  1. Analýza dat:

Zadavatel by se měl kromě správného rozmístění kontejnerů a nastavení svozu zajímat i o výsledky produkce odpadů v obci. Při tomto hodnocení by vycházel z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 39 zákona č. 185/2001 Sb.; o odpadech, které často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost. Na základě těchto dat lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad, bioodpad a najít příležitosti ke zvyšování míry třídění a snižování množství směsného odpadu končícího na skládkách.

Vyhodnocení dat z analýzy současného stavu a následné nastavení systému optimalizace vede zadavatele spíše k nastavení partnerství se svozovou společností, nejen k zabezpečení svozu odpadu jako služby.

 

Roční audit nastavení svozu

Po prvotním nastavení systému svozu by měl zadavatel požadovat od dodavatele pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu. Audit by měl pozůstávat z fyzické kontroly a analýzy dat.

  1. Analýza sběrné sítě:

Doporučujeme, aby dodavatel 1–2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Dodavatel předem informuje obec o termínech kontrol a na závěr předá obci zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob. Kontrola nádob působí i jako motivační stimul pro obyvatele k vyšší recyklaci a jasně deklaruje záměr obce zájem o odpovědné nakládání s odpadem.

Pro inspiraci uvádíme příklad kontroly nádob ve městě Choceň ve smluvních podmínkách:

Zajistit fotodokumentaci a popis a uvědomit objednatele o závadném obsahu sběrné nádoby nebo o nemožnosti jejího vysypání, v takovém případě, nebude-li závada ihned odstraněna, nebude sběrná nádoba vyprázdněna. V případě nevyvezení nádoby, nebo nemožnosti uskutečnit jiné sjednané služby, zhotovitel neprodleně předloží objednateli (oddělení životního prostředí městského úřadu) jmenný seznam (nebo seznam čísel popisných), kde a kdy tyto služby nebylo možno realizovat a uvede důvod, proč služby nebylo možné provést. Současně bude o důvodu nevyvezení nádoby informován občan (např. pomocí letáku, označení nádoby apod.).

  1. Analýza dat:

Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady v obci. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Vyhodnocování dat z hlášení o produkci odpadu by se mělo porovnávat s daty získanými z první vstupní analýzy, aby došlo ke správnému posouzení, jak došlo ke zlepšení v třídění.

 

Sledování množství směsného komunálního odpadu

Při cíleném snižování množství SKO je důležité, aby obec poznala reálný objem odpadů, který vyprodukuje. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je nevyhnutné požadovat, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistil vážení auta před vjezdem do obce a při výjezdu z ní. Není nutné požadovat auta vybavena váhou, je možné využít vážení formou spolupráce se zařízením, které jí disponuje (např. sběrný dvůr, zemědělské družstvo). Zvlášť u menších obcí je důležité požadovat přesné informace o množství odpadu, neboť častou praxí je spojený svoz odpadu z více obcí naraz a následné rozpočítávání celkového množství svezeného odpadu na jednotlivé obce podle počtu jejích obyvatel.

 

Přednostní využití odpadů

Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství nestačí nastavit jen systém sběru s cílem snižování množství směsného komunálního odpadu a zvyšování podílu třídění, důležitým aspektem je také to, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Vyrobit – použít – vyhodit. To je překonaný lineární model hospodaření, který vycházel z představy neomezené kapacity zdrojů, energie a možností absorpce odpadů. Dnes víme, že tomu tak není. Produkujeme více emisí, než je planeta schopna vstřebat, většina surovin, které čerpají ekonomiky vyspělých zemí, pochází z neobnovitelných zdrojů (v ČR je to 80 až 88 %). Toto poznání se promítlo v roce 2008 do Rámcové směrnice o odpadech č. 98/2008, ve které poprvé byla definována závazná hierarchie nakládání s odpady (viz obrázek níže).

Hierarchie_smernice

Dodavatel by měl obec informovat o způsobech konečného nakládání s odpady z obce. Tyto informace poslouží obci k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií nakládání s odpady. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že obec neví, kde jejich odpady končí. Jde především o to, aby vytříděné složky komunálního odpadu (např. plasty, papír, sklo, kovy) nekončily na skládkách nebo v zařízeních pro energetické využití odpadu. Totéž platí i pro zpracování vytříděných složek ve sběrném dvoře. Sběrný dvůr má potenciál využít i dotřiďovací linku za účelem prodeje vytříděných složek a zabezpečení financí na provoz sběrného dvora. Příležitostí je i využít prostory sběrného dvoru pro vznik re-use centra. Obec či město může darovat i svůj přebytečný nábytek do re-use centra nacházejícího se ve vlastní obci, za předpokladu, že ho získají občané obce a bude nadále splňovat svůj účel a nestane se odpadem. V tomto smyslu by se nemělo jednat o nehospodárné nakládání s majetkem obce.

Správnému nastavení systému odpadového hospodářství obce a cílenému materiálovému využití vytříděného odpadu napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má obec i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Příkladem může být zavedení pytlového sběru vytříděných složek, který můžou zaměstnanci TS sami svážet na sběrný dvůr (nebo ho tam obyvatelé sami vozí) a až po naplnění sběrného kontejneru zadavatel objednává odvoz vytříděné složky, a to cíleně do zařízení na zpracování daného druhu odpadu. Zřízení technických služeb napomáhá i podpoře místní zaměstnanosti nebo zaměstnávání dlouhodobě znevýhodněných.

Jednou z dalších příležitostí obce či města je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie. Svoz může probíhat i individuálně (velkoobjemový kontejner na bioodpad je umístěn při vstupu do sběrného dvora). Gastroodpad z kuchyní by se měl zpracovávat v bioplynové stanici (pozn. některé kompostárny zpracovávají i gastroodpad, závisí od nastavení zpracování kompostárny). V širším měřítku by zadavatel neměl zapomínat i na podporu domácího či komunitního kompostování.

Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií nakládání s odpady, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu – Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např. kompostárny, bioplynové stanice, zařízení k třídění odpadů a další) a dle regionu apod.

 

Motivace k zvýšenému třídění

Zadavatel by neměl zapomínat na informovanost a motivaci obyvatel s cílem předcházet vzniku odpadů, minimalizace produkce SKO a zvýšení podílu tříděných složek na celkové produkci odpadů. Obec jako motivátor je důležitým prvkem systému. Pokud se sama řádně stará o čistotu veřejného prostoru např. kolem kontejnerového stání poblíž úřadu nebo dostatečně využívá možnosti komunikace s občany, zvyšuje zájem obyvatel a vysílá signál, že správné zpracování odpadů považuje za důležité. Rovněž důsledným informováním o stavu třídění je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele, či zapojení principů třídění do jednotlivých akcií (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství). Inspirativním příkladem, jak lze informovat obyvatele je nepochybně město Jihlava, která spustila i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé k zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad. Jedním z mnoha inspirativních příkladů, jak lze komunikovat myšlenku minimalizace odpadů je například i kampaň města na vozech MHD.

Další tipy k lepší motivaci obyvatel:

Příklady dobré praxe

Nastavení svozu odpadů, podpora třídění a minimalizace množství odpadů (Statutární město Jihlava)

  • Zadavatel: Statutární město Jihlava
  • Název VZ: Nastavení svozu odpadů, podpora třídění a minimalizace množství odpadů
  • Širší společenské zájmy: Požadavek zadavatele na komplexní zajištění služeb při svozu odpadu
  • Hodnocení: Aspekty odpovědného zadávání nebyly využity

Kontakty

Nenašli jste, co jste hledali? Potřebujete další informace nebo si s něčím nevíte rady? Neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám pomůžeme.