Férové podmínky v dodavatelském řetězci

Dodavatelský řetězec sehrává významnou roli při plnění veřejné zakázky při dosažení požadované kvality, případně naplnění dalších cílů, priorit či politik, které prostřednictvím realizace veřejné zakázky zadavatel sleduje. Byť se v rámci tohoto tématu budeme věnovat zejména dodavatelskému řetězci ve veřejných zakázkách na stavební práce, lze zde prezentované poznatky bezesporu aplikovat i u ostatních druhů veřejných zakázek, tj. v oblasti veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na služby (např. služby v oblasti lesnictví či zemědělství).

Podobně jako ostatní témata společensky odpovědného veřejného zadávání se i toto téma snaží reagovat na problémy, se kterými se společnost, a tedy i zadavatelé veřejných zakázek, dlouhodobě potýkají. V dodavatelských řetězcích existuje řada potenciálně problematických oblastí, které mohou přímo či nepřímo ovlivňovat kvalitu plnění veřejné zakázky nebo v širším pojetí dopadat negativním způsobem na společnost, ekonomiku či životní prostředí.

Zřejmě k nejvíce problematickým oblastem patří úhrady poddodavatelům za poskytnuté plnění, což dokládají statistická data získaná společností CEEC Research s.r.o. v roce 2019, ze kterých vyplývá, že stavební společnosti evidují 18,2 % pohledávek po splatnosti a 4,9 % nedobytných pohledávek z celkového objemu svých pohledávek.

Zejména pro malé a střední podniky, které se na plnění veřejných zakázek podílí často právě v roli poddodavatelů, představuje neplnění finančních závazků a obecně dlouhé lhůty splatnosti existenciální riziko. Tyto podniky nemívají velké finanční rezervy a nemohou tak dlouhodobě strpět situaci, kdy jim objednatel za poskytnuté plnění nezaplatí včas, vůbec anebo zaplatí jen částečně. Těmito praktikami je pak ohrožena samotná existence těchto podniků, včetně schopnosti vyplácet mzdy svým zaměstnancům či hradit finanční závazky svým poddodavatelům. Čím hlouběji se v dodavatelském řetězci malé a střední podniky nacházejí, tím slabší je jejich schopnost vyjednat si férové a vyvážené platební podmínky.

Zadavatel může svým odpovědným přístupem přispět k ochraně poddodavatelů nastavením podmínek pro kontroly plateb poddodavatelům, podmínek pro platby poddodavatelům či samotnými platbami poddodavatelům za vybraného dodavatele v případech, kdy dojde při realizaci veřejné zakázky k neplnění jeho povinností vůči poddodavatelům.

S problémy v rámci dodavatelského řetězce se mohou zadavatelé potýkat také v oblasti dodržování pracovně-právních předpisů (zákoník práce, zákon o zaměstnanosti) a z nich vyplývajících povinností zejména ve vztahu k odměňování zaměstnanců, dodržování délky pracovní doby, odpočinku a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při prací. V tomto případě jsou oběťmi jednotliví zaměstnanci podílející se na plnění veřejných zakázek, kdy mezi nejvíce ohrožené patří zejména tzv. „agenturní“ zaměstnanci, zaměstnanci bez patřičné profesní kvalifikace či zaměstnanci pracující nelegálně.

Data poskytnutá Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) potvrzují dlouhodobě vzestupný trend nelegálního zaměstnávání. Počet osob zjištěných kontrolami SÚIP při nelegální práci v roce 2018 byl 4 583 osob.

SÚIP dále dlouhodobě poukazuje na porušování povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), kdy mezi nejčastější kontrolní zjištění v této oblasti patří chybějící či neúplné školení zaměstnanců v oblasti BOZP, špatný stav pracoviště, nebezpečné pracovní postupy tolerované zaměstnavatelem, nevhodná organizace práce atp. Tato opakovaná pochybení lze považovat za jednu z hlavních příčin setrvalého počtu evidovaných pracovních úrazů, který se v letech 2012 – 2018 pohybuje kolem 44 tis. pracovních úrazů ročně, přičemž v oblasti stavebnictví se jedná přibližně o 2 500 pracovní úrazů ročně.

Téma důstojných pracovních podmínek by tak nemělo u zadavatelů zůstat bez povšimnutí, byť je tato oblast regulována samostatnou právní úpravou.
Jako problematické se mohou jevit také jakékoliv další smluvní podmínky či podmínky spolupráce dohodnuté mezi účastníky dodavatelského řetězce, pokud budou pro některé z účastníků nevyvážené, zjevně nevýhodné či dokonce diskriminační.

Pomocí vhodně nastavených zadávacích podmínek mohou zadavatelé aktivně ovlivnit podmínky a pravidla pro fungování dodavatelského řetězce, aby byly co nejvíce transparentní a férové vůči všem jeho účastníkům.  Těmito mohou být obchodní podmínky stanovující pravidla, na základě kterých probíhá samotné plnění veřejné zakázky, ale i další podmínky týkající se pravidel pro využívání poddodavatelů při plnění veřejné zakázky (§ 105 ZZVZ) či podmínky týkající se nastavení přímých plateb poddodavatelům (§ 106 ZZVZ). Zadavatelé tak velkou měrou přispějí k předcházení vzniku výše popsaných rizik, která se mohou v dodavatelském řetězci vyskytovat a mohou zejména pro malé a střední podniky představovat zásadní překážku při jejich rozhodování o tom, zda se mají ucházet o účast na plnění veřejných zakázek. Jejich případný nezájem by pro veřejný sektor znamenal ztrátu inovativnosti, flexibility a efektivity, kterou s sebou malé a střední podniky přinášejí.

Férovými podmínkami rozumějme takové podmínky, které budou předpokladem pro vytvoření efektivního partnerství napříč celým dodavatelským řetězcem a současně přispějí k realizaci veřejné zakázky v požadovaném termínu, v nejvyšší možné kvalitě a při zohlednění vybraných aspektů společensky odpovědného veřejného zadávání.

Zadavatelé by tak měli usilovat o to, aby byly v rámci dodavatelského řetězce sjednávány podmínky, které budou po vybraném dodavateli a všech dalších účastnících dodavatelského řetězce vyžadovat striktní dodržování pracovně-právních předpisů (zákoník práce, zákon o zaměstnanosti) a z nich vyplývajících povinností zejména ve vztahu k odměňování zaměstnanců, dodržování délky pracovní doby, odpočinku a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při prací a současně na ně klást zvýšené nároky zejména v oblasti plnění svých finančních závazků (kratší lhůty splatnosti).

Nastavení férových podmínek v dodavatelském řetězci

Zadavatel, který se rozhodne aktivně se podílet na nastavení férových podmínek v dodavatelském řetězci, může využít následujícího postupu. Jeho využití však vždy záleží na konkrétních podmínkách veřejné zakázky (jejího druhu, předmětu a rozsahu) a možnostech zadavatele (zejména z hlediska personálního obsazení).

1. Zadavatel v zadávací dokumentaci vhodným způsobem informuje potenciální dodavatele o tom, že má zájem zadat veřejnou zakázku v souladu se zásadami společensky odpovědného veřejného zadávání s důrazem na férové podmínky v dodavatelském řetězci.
   Vzor textace naleznete zde.
2. Zadavatel následně zohlední své požadavky přímo ve smluvních podmínkách konkrétní veřejné zakázky, v rámci kterých provede úpravy pracovně-právních a platebních podmínek, které budou aplikovány na celý dodavatelský řetězec. Součástí smluvních podmínek může být také čestné prohlášení o společensky odpovědném plnění veřejné zakázky, které bude v pravidelných intervalech předkládáno při plnění veřejné zakázky. Do platebních podmínek může zadavatel zahrnout např. i požadavek na povinné používání transparentního účtu či ustanovení opírající se o institut přímých plateb poddodavatelům. Veškeré své požadavky by si měl zadavatel zajistit odpovídajícími smluvními pokutami, které by pro zadavatele plnily jak preventivní, tak zajišťovací funkci. Konkrétní nastavení a výše smluvních pokut záleží na uvážení zadavatele. Zadavatel však musí vždy pečlivě zvážit jejich nastavení s ohledem na zajišťovanou povinnost, jakož i hodnotu samotné smlouvy tak, aby byly přiměřené a nebyly v rozporu s dobrými mravy. Vzory textace k jednotlivým smluvním ustanovením naleznete na níže uvedených odkazech:
   • Smluvní ustanoveni k včasným platbám poddodavatelům v praxi Jihomoravského kraje
   • Smluvní ustanovení k transparentnímu účtu v praxi Povodí Vltavy, státní podnik (společně s níže uvedeným čestným prohlášením)
   • Smluvní ustanovení k přímým platbám poddodavatelům v praxi Královehradeckého kraje a Dopravního podniku hl. m. Prahy
3. Nad rámec úprav smluvních podmínek může zadavatel vyžadovat již v rámci předkládání nabídek, aby součástí nabídky dodavatele bylo např. čestné prohlášení ke sociálně odpovědnému plnění veřejné zakázky či prohlášení o tom, že se dodavatel řádně seznámil se zněním zadávací dokumentace a taktéž s ním seznámil své uvažované poddodavatele. Čestné prohlášení se v tomto případě následně stane smluvním závazkem vybraného dodavatele, neboť smlouva na něj bude přímo odkazovat.
   Vzor textace naleznete zde.
4. Jako alternativu k výše uvedeným bodům 2. a 3. může zadavatel využít Memorandum o férových podmínkách v dodavatelském řetězci, které tvoří společně s ostatními zadávacími podmínkami komplexní nástroj, jehož účelem je zajištění dodržování zákonných a smluvených podmínek v dodavatelském řetězci veřejné zakázky. V tomto případě předloží účastník zadávacího řízení jako součást své nabídky Čestné prohlášení o tom, že je seznámen se zněním Memoranda o férových podmínkách v dodavatelském řetězci a se zněním závazného návrhu smlouvy na plnění veřejné zakázky, které tvoří přílohy zadávací dokumentace a že si je vědom zejména všech povinností pro něj z těchto dokumentů vyplývajících. Součástí Čestného prohlášení bude také potvrzení skutečnosti, že účastník zadávacího řízení seznámil s těmito dokumenty i všechny své poddodavatele uvedené v Seznamu poddodavatelů, pokud bude takovýto seznam jako součást nabídky předložen.
   Vzor textace naleznete zde.

Kontrola a vyhodnocování

Kromě samotné povinnosti uvedení podrobného popisu jednotlivých nástrojů v zadávacích podmínkách, doporučujeme zadavatelům, aby chystané využití zmíněných nástrojů s dodavateli náležitě komunikovali, ať už v rámci představení plánu svých veřejných zakázek či v rámci předběžných tržních konzultací ke konkrétní veřejné zakázce či jakýmkoliv jiným transparentním způsobem.

Nezbytnou součástí tohoto společensky odpovědného přístupu zadavatele musí být také nastavení sankčních ustanovení a kontrolních procesů za účelem průběžného monitorování a kontroly dodržování nastavených podmínek ve fázi plnění veřejné zakázky, případně také vyhodnocování či finanční vyčíslení jejich přínosu na plnění veřejné zakázky, pokud je to vzhledem k jejich povaze účelné a možné.

Při samotném plnění veřejných zakázek mohou zadavatelé využít např. kontrolu formou předkládání pravidelných čestných prohlášení či dokladů. Kontrolu v místě plnění přímo u pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky nebo si v rámci obchodních podmínek vyhradit oprávnění požadovat předložení příslušných poddodavatelských smluv uzavřených mezi vybraným dodavatelem a jeho poddodavateli k nahlédnutí. Při nastavení kontrolních mechanismů by měli mít zadavatelé na zřeteli, že cílem je umožnění efektivní a účelné kontroly bez zbytečné administrativní zátěže kladené na vybraného dodavatele.

Etický kodex dodavatele veřejné správy

Jako jeden z nástrojů odpovědného veřejného zadávání může sloužit i Etický kodex dodavatele veřejné správy (zde). Přijetím etického kodexu dodavatel akceptuje závazek, že ve svém jednání bude (i) postupovat v souladu se zásadami férové hospodářské soutěže, (ii) dbát o důstojné pracovní podmínky, včetně zamezení diskriminace a zajištění rovných příležitostí, (iii) nepoškozovat životní prostředí, apod. Návrh Etického kodexu diskutovala Platforma odpovědného veřejného zadávání a skládá se ze tří částí. Jeho stěžejní částí je část A; úvod a část B slouží jako možný vzor pro individuální zpracování zadavatelem. Celý kodex však může být upraven podle potřeb a cílů každého zadavatele. Jedná se o nový nástroj pro české prostředí, proto jeho text i pozice v zadávacím řízení a smluvních ustanoveních není pevně nastavena. Příkladem zadavatelů, kteří Etický kodex dodavatele zavádějí do praxe je např. Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Letiště Praha.

Vzor Etického kodexu dodavatele veřejné správy ke stažení.