CZ EN

Férové podmínky v dodavatelském řetězci

Dodavatelský řetězec sehrává významnou roli při plnění veřejné zakázky při dosažení požadované kvality, případně naplnění dalších cílů, priorit či politik, které prostřednictvím realizace veřejné zakázky zadavatel sleduje. Byť se v rámci tohoto tématu budeme věnovat zejména dodavatelskému řetězci ve veřejných zakázkách na stavební práce, lze zde prezentované poznatky bezesporu aplikovat i u ostatních druhů veřejných zakázek, tj. v oblasti veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na služby (např. služby v oblasti lesnictví či zemědělství).

Podobně jako ostatní témata společensky odpovědného veřejného zadávání se i toto téma snaží reagovat na problémy, se kterými se společnost, a tedy i zadavatelé veřejných zakázek, dlouhodobě potýkají. V dodavatelských řetězcích existuje řada potenciálně problematických oblastí, které mohou přímo či nepřímo ovlivňovat kvalitu plnění veřejné zakázky nebo v širším pojetí dopadat negativním způsobem na společnost, ekonomiku či životní prostředí.

Zřejmě k nejvíce problematickým oblastem patří úhrady poddodavatelům za poskytnuté plnění, což dokládají statistická data získaná společností CEEC Research s.r.o. v roce 2019, ze kterých vyplývá, že stavební společnosti evidují 18,2 % pohledávek po splatnosti a 4,9 % nedobytných pohledávek z celkového objemu svých pohledávek.

Zejména pro malé a střední podniky, které se na plnění veřejných zakázek podílí často právě v roli poddodavatelů, představuje neplnění finančních závazků a obecně dlouhé lhůty splatnosti existenciální riziko. Tyto podniky nemívají velké finanční rezervy a nemohou tak dlouhodobě strpět situaci, kdy jim objednatel za poskytnuté plnění nezaplatí včas, vůbec anebo zaplatí jen částečně. Těmito praktikami je pak ohrožena samotná existence těchto podniků, včetně schopnosti vyplácet mzdy svým zaměstnancům či hradit finanční závazky svým poddodavatelům. Čím hlouběji se v dodavatelském řetězci malé a střední podniky nacházejí, tím slabší je jejich schopnost vyjednat si férové a vyvážené platební podmínky.

Zadavatel může svým odpovědným přístupem přispět k ochraně poddodavatelů nastavením podmínek pro kontroly plateb poddodavatelům, podmínek pro platby poddodavatelům či samotnými platbami poddodavatelům za vybraného dodavatele v případech, kdy dojde při realizaci veřejné zakázky k neplnění jeho povinností vůči poddodavatelům.

S problémy v rámci dodavatelského řetězce se mohou zadavatelé potýkat také v oblasti dodržování pracovně-právních předpisů (zákoník práce, zákon o zaměstnanosti) a z nich vyplývajících povinností zejména ve vztahu k odměňování zaměstnanců, dodržování délky pracovní doby, odpočinku a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při prací. V tomto případě jsou oběťmi jednotliví zaměstnanci podílející se na plnění veřejných zakázek, kdy mezi nejvíce ohrožené patří zejména tzv. „agenturní“ zaměstnanci, zaměstnanci bez patřičné profesní kvalifikace či zaměstnanci pracující nelegálně.

Data poskytnutá Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) potvrzují dlouhodobě vzestupný trend nelegálního zaměstnávání. Počet osob zjištěných kontrolami SÚIP při nelegální práci v roce 2018 byl 4 583 osob.

SÚIP dále dlouhodobě poukazuje na porušování povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), kdy mezi nejčastější kontrolní zjištění v této oblasti patří chybějící či neúplné školení zaměstnanců v oblasti BOZP, špatný stav pracoviště, nebezpečné pracovní postupy tolerované zaměstnavatelem, nevhodná organizace práce atp. Tato opakovaná pochybení lze považovat za jednu z hlavních příčin setrvalého počtu evidovaných pracovních úrazů, který se v letech 2012 – 2018 pohybuje kolem 44 tis. pracovních úrazů ročně, přičemž v oblasti stavebnictví se jedná přibližně o 2 500 pracovní úrazů ročně.

Téma důstojných pracovních podmínek by tak nemělo u zadavatelů zůstat bez povšimnutí, byť je tato oblast regulována samostatnou právní úpravou.
Jako problematické se mohou jevit také jakékoliv další smluvní podmínky či podmínky spolupráce dohodnuté mezi účastníky dodavatelského řetězce, pokud budou pro některé z účastníků nevyvážené, zjevně nevýhodné či dokonce diskriminační.

Pomocí vhodně nastavených zadávacích podmínek mohou zadavatelé aktivně ovlivnit podmínky a pravidla pro fungování dodavatelského řetězce, aby byly co nejvíce transparentní a férové vůči všem jeho účastníkům.  Těmito mohou být obchodní podmínky stanovující pravidla, na základě kterých probíhá samotné plnění veřejné zakázky, ale i další podmínky týkající se pravidel pro využívání poddodavatelů při plnění veřejné zakázky (§ 105 ZZVZ) či podmínky týkající se nastavení přímých plateb poddodavatelům (§ 106 ZZVZ). Zadavatelé tak velkou měrou přispějí k předcházení vzniku výše popsaných rizik, která se mohou v dodavatelském řetězci vyskytovat a mohou zejména pro malé a střední podniky představovat zásadní překážku při jejich rozhodování o tom, zda se mají ucházet o účast na plnění veřejných zakázek. Jejich případný nezájem by pro veřejný sektor znamenal ztrátu inovativnosti, flexibility a efektivity, kterou s sebou malé a střední podniky přinášejí.


Férovými podmínkami
rozumějme takové podmínky, které budou předpokladem pro vytvoření efektivního partnerství napříč celým dodavatelským řetězcem a současně přispějí k realizaci veřejné zakázky v požadovaném termínu, v nejvyšší možné kvalitě a při zohlednění vybraných aspektů společensky odpovědného veřejného zadávání.

Zadavatelé by tak měli usilovat o to, aby byly v rámci dodavatelského řetězce sjednávány podmínky, které budou po vybraném dodavateli a všech dalších účastnících dodavatelského řetězce vyžadovat striktní dodržování pracovně-právních předpisů (zákoník práce, zákon o zaměstnanosti) a z nich vyplývajících povinností zejména ve vztahu k odměňování zaměstnanců, dodržování délky pracovní doby, odpočinku a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při prací a současně na ně klást zvýšené nároky zejména v oblasti plnění svých finančních závazků (kratší lhůty splatnosti).

Nastavení férových podmínek v dodavatelském řetězci

Zadavatel, který se rozhodne aktivně se podílet na nastavení férových podmínek v dodavatelském řetězci, může využít následujícího postupu. Jeho využití však vždy záleží na konkrétních podmínkách veřejné zakázky (jejího druhu, předmětu a rozsahu) a možnostech zadavatele (zejména z hlediska personálního obsazení).

  1. Zadavatel v zadávací dokumentaci vhodným způsobem informuje potenciální dodavatele o tom, že má zájem zadat veřejnou zakázku v souladu se zásadami společensky odpovědného veřejného zadávání s důrazem na férové podmínky v dodavatelském řetězci.
    Vzor textace naleznete zde.
  2. Zadavatel následně zohlední své požadavky přímo ve smluvních podmínkách konkrétní veřejné zakázky, v rámci kterých provede úpravy pracovně-právních a platebních podmínek, které budou aplikovány na celý dodavatelský řetězec. Součástí smluvních podmínek může být také čestné prohlášení o společensky odpovědném plnění veřejné zakázky, které bude v pravidelných intervalech předkládáno při plnění veřejné zakázky. Do platebních podmínek může zadavatel zahrnout např. i požadavek na povinné používání transparentního účtu či ustanovení opírající se o institut přímých plateb poddodavatelům. Veškeré své požadavky by si měl zadavatel zajistit odpovídajícími smluvními pokutami, které by pro zadavatele plnily jak preventivní, tak zajišťovací funkci. Konkrétní nastavení a výše smluvních pokut záleží na uvážení zadavatele. Zadavatel však musí vždy pečlivě zvážit jejich nastavení s ohledem na zajišťovanou povinnost, jakož i hodnotu samotné smlouvy tak, aby byly přiměřené a nebyly v rozporu s dobrými mravy.Vzory textace k jednotlivým smluvním ustanovením naleznete na níže uvedených odkazech:
  3. Nad rámec úprav smluvních podmínek může zadavatel vyžadovat již v rámci předkládání nabídek, aby součástí nabídky dodavatele bylo např. čestné prohlášení ke společensky odpovědnému plnění veřejné zakázky či prohlášení o tom, že se dodavatel řádně seznámil se zněním zadávací dokumentace a taktéž s ním seznámil své uvažované poddodavatele. Čestné prohlášení se v tomto případě následně stane smluvním závazkem vybraného dodavatele, neboť smlouva na něj bude přímo odkazovat.
    Vzor textace naleznete zde.
  4. Jako alternativu k výše uvedeným bodům 2. a 3. může zadavatel využít Memorandum o férových podmínkách v dodavatelském řetězci, které tvoří společně s ostatními zadávacími podmínkami komplexní nástroj, jehož účelem je zajištění dodržování zákonných a smluvených podmínek v dodavatelském řetězci veřejné zakázky. V tomto případě předloží účastník zadávacího řízení jako součást své nabídky Čestné prohlášení o tom, že je seznámen se zněním Memoranda o férových podmínkách v dodavatelském řetězci a se zněním závazného návrhu smlouvy na plnění veřejné zakázky, které tvoří přílohy zadávací dokumentace a že si je vědom zejména všech povinností pro něj z těchto dokumentů vyplývajících. Součástí Čestného prohlášení bude také potvrzení skutečnosti, že účastník zadávacího řízení seznámil s těmito dokumenty i všechny své poddodavatele uvedené v Seznamu poddodavatelů, pokud bude takovýto seznam jako součást nabídky předložen.
    Vzor textace naleznete zde

Kontrola a vyhodnocování

Kromě samotné povinnosti uvedení podrobného popisu jednotlivých nástrojů v zadávacích podmínkách, doporučujeme zadavatelům, aby chystané využití zmíněných nástrojů s dodavateli náležitě komunikovali, ať už v rámci představení plánu svých veřejných zakázek či v rámci předběžných tržních konzultací ke konkrétní veřejné zakázce či jakýmkoliv jiným transparentním způsobem.

Nezbytnou součástí tohoto společensky odpovědného přístupu zadavatele musí být také nastavení sankčních ustanovení a kontrolních procesů za účelem průběžného monitorování a kontroly dodržování nastavených podmínek ve fázi plnění veřejné zakázky, případně také vyhodnocování či finanční vyčíslení jejich přínosu na plnění veřejné zakázky, pokud je to vzhledem k jejich povaze účelné a možné.

Při samotném plnění veřejných zakázek mohou zadavatelé využít např. kontrolu formou předkládání pravidelných čestných prohlášení či dokladů. Kontrolu v místě plnění přímo u pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky nebo si v rámci obchodních podmínek vyhradit oprávnění požadovat předložení příslušných poddodavatelských smluv uzavřených mezi vybraným dodavatelem a jeho poddodavateli k nahlédnutí. Při nastavení kontrolních mechanismů by měli mít zadavatelé na zřeteli, že cílem je umožnění efektivní a účelné kontroly bez zbytečné administrativní zátěže kladené na vybraného dodavatele.

Příklady dobré praxe

Provádění lesnických činností (Lesy ČR)

  • Zadavatel: Lesy ČR
  • Název VZ: Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ – rok 2017+
  • Širší společenské zájmy: Požadavek zadavatele na zajištění důstojných a férových pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
  • Hodnocení: Aspekty odpovědného zadávání nebyly předmětem hodnocení.
  • Předpokládaná hodnota VZ: 2 806 610 tis. Kč bez DPH
  • Právní předpis: Dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ)

Transparentní účet jako nástroj ke zlepšení platebních podmínek v dodavatelském řetězci (Povodí Vl.)

  • Zadavatel: Povodí Vltavy, s.p.
  • Název VZ: Berounka ř. km 19,429 - jez Řevnice výstavba rybího přechodu a vodácké propusti
  • Širší společenské zájmy: Požadavek zadavatele na zřízení transparentního účtu umožňujícího sledovat sledování včasných plateb poddodavatelům, závazek o sociálně odpovědném plnění veřejné zakázky.
  • Hodnocení: Aspekty odpovědného zadávání nebyly předmětem hodnocení. Požadavky širšího společenského zájmu byly součástí obchodních a smluvních podmínek.
  • Předpokládaná hodnota VZ: 22 847 000 Kč bez DPH
  • Druh zadávacího řízení: zjednodušené podlimitní řízení
  • Právní předpis: Dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ)

Ostraha objektu Televizního studia Brno (Česká televize)

  • Zadavatel: Česká televize
  • Název VZ: Ostraha objektu ČT TS Brno
  • Širší společenské zájmy: Požadavek zadavatele na důstojné podmínky pracovníků (cílem zakázky bylo vybrat dodavatele se stabilními týmy spokojených zaměstnanců).
  • Hodnocení: Aspekty odpovědného zadávání byly zahrnuty do hodnocení v podobě kritérií, která souvisela se zaručenou mzdou pracovníků a s nízkou fluktuací zaměstnanců.
  • Předpokládaná hodnota VZ: 25 000 000 Kč bez DPH
  • Právní předpis: dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (ZZVZ)

Úklidové služby areálů a dopravních prostředků jako zakázka otevřená malým a středním podnikům (Dopravní podnik hl. města Prahy)

  • Zadavatel: Dopravní podnik hl. města Prahy, a. s.
  • Název VZ: Úklidové služby areálů a dopravních prostředků
  • Širší společenské zájmy: Rozdělení zakázky kvůli účasti malých a středních podniků, požadavek na ekologicky šetrné řešení (třídění odpadu, použití ekologicky šetrných výrobků), umožnění přímých plateb subdodavatelům, požadavek na zajištění důstojných pracovních podmínek a dodržování bezpečnosti práce.
  • Hodnocení: Aspekty odpovědného zadávání nebyly předmětem hodnocení. Požadavky širšího společenského zájmu byly součástí obchodních a smluvních podmínek.
  • Předpokládaná hodnota VZ: 720 mil. Kč
  • Druh zadávacího řízení: otevřené řízení
  • Právní předpis: dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (ZZVZ)

Důležitá judikatura, odborná stanoviska, metodiky a další zdroje

Kontakty

Nenašli jste, co jste hledali? Potřebujete další informace nebo si s něčím nevíte rady? Neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám pomůžeme.