Projektové a architektonické činnosti

Veřejné zakázky na projektovou a architektonickou činnost jsou úzce spojeny s veřejnými zakázkami na stavební práce tím, že tvoří jejich předstupeň. Přestože jsou to právě veřejné zakázky na stavební práce, které mohou být nástrojem zadavatele k podpoře celé řady širších společenských zájmů, i v rámci veřejných zakázek na projektové a architektonické činnosti lze stanovit vhodné požadavky v rámci odpovědného veřejného zadávání. Vhodnými příležitostmi odpovědného veřejného zadávání jsou pak zejména vzdělávání se získáváním praxe a využití principů cirkulární ekonomiky.

Vzdělávání

Jak již bylo zmíněno výše, lze v rámci veřejných zakázek na projektové a architektonické činnosti podpořit  zejména vzdělávání a získávání praxe. Do vybraných veřejných zakázek lze zahrnout podmínku podporující pracovní integraci „osob se ztíženým přístupem na trh práce“, přičemž pro účely projektových a architektonických činností sem řadíme zejména absolventy bez praxe a studenty. Ve veřejných zakázkách na projektovou činnost lze tak požadovat zapojení absolventů či studentů, kteří si v rámci realizace zakázek mohou zvýšit či získat svou kvalifikaci i zácvik v dovednostech v projektové činnosti a zajistit jim lepší uplatnění na trhu práce. Podmínku zaměstnávání osob se ztíženým přístupem na trh práce zdaleka nelze zahrnout do jakékoli zadávací dokumentace. Pro použití podmínky je vhodné vybírat především akce probíhající delší dobu. Podmínku účasti studenta je vhodné aplikovat, je-li pro akci nezbytná odbornost osob se na ni podílejících.

Cirkulární ekonomika, ekologicky šetrná řešení

Stavebnictví, včetně výstavby a provozu budov, je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí a spotřebovává významné energetické a materiálové zdroje. Zároveň je ale i odvětvím s ohromným potenciálem pro snižování environmentálních dopadů lidské činnosti za relativně malých finančních nákladů ve srovnání s výsledným efektem opatření a dosaženým zlepšením. Zadavatel tak může v rámci veřejných zakázek na projektovou činnost upřednostňovat ekologicky šetrná řešení. Soustředíme-li se na environmentální dopady budov a možnosti jejich snížení, můžeme je rozdělit do čtyř hlavních skupin (inspirováno ČSN EN 15978):

• výstavba nebo rekonstrukce budovy – dopady těžby surovin, dopravy a výroby stavebních výrobků až po jejich instalaci v budově, eventuálně např. odstranění stavebních materiálů při rekonstrukci;
• provoz budovy – spotřeby energie a vody, produkce odpadů, dopady údržby a oprav;
• demolice budovy – spotřeba energie, vznik odpadů;
• recyklace nebo opětovné použití stavebních materiálů, energetické využití odpadů.

Pro všechny tyto skupiny lze v rámci zelených zakázek nalézt kritéria vedoucí ke zlepšení „standardních“ přístupů, používaných aktuálně v našem stavebnictví. V Evropě existuje několik nejčastěji aplikovaných skupin kritérií:

1. Energetická náročnost budov – snížení spotřeby energie při provozu budovy; výstavba pasivních a nízkoenergetických domů; využívání obnovitelných zdrojů energie a monitorování energetické náročnosti.
2. Stavební materiály – vyřazení určitých materiálů nesplňujících požadavky na zdravotní nezávadnost; používání materiálů majících zpracované posouzení životního cyklu (LCA); použití materiálů s dlouhou životností; používání tepelně izolačních materiálů; použití obnovitelných a recyklovaných materiálů a materiálů nové generace (např. vysokopevnostní beton, nanomateriály apod.).
3. Odpadové hospodářství – snižování produkce odpadů při provozu i při demolici budovy – recyklace, opětovné použití.
4. Spotřeba vody – použití odpadní a dešťové vody v budově; instalace snižující spotřebu vody.

V dnešní době je ve stavebnictví velkým tématem zejména odpadové hospodářství a využívání recyklovaných stavebních materiálů.

V rámci odpadového hospodářství připravila již v roce 2016 Evropská unie Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady. Cílem tohoto protokolu je posílit důvěru ve správné nakládání se stavebními a demoličními odpady, včetně smysluplné recyklace a opětovného využití, a také zlepšit povědomí o kvalitě recyklovaných stavebních a demoličních odpadů s ohledem na udržitelnost odvětví stavebnictví. Originální znění protokolu je dostupné na tomto odkazu, české znění je pak možné najít na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu zde. Odpadové hospodářství se však neřeší pouze na úrovni Evropské unie. Například Ministerstvo životního prostředí v jeho rámci připravilo Metodický návod pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi. Tento metodický návod uvádí doporučení k postupům probíhajícím po celou dobu stavebních projektů. V rámci tématu projektových a architektonických činností jsou v tomto dokumentu podstatná doporučení pro přípravu stavby.

Ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy a dalšími konzulty jsme připravili Návrh požadavků, jež by měly být zohledněny v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a kontrolních mechanismů, které se týkají využití stavebních a demoličních odpadů ve veřejných zakázkách na stavební práce a na projektovou a architektonickou činnost. Součástí je i námi připravený Report o využití stavebního a demoličního odpadu, který by měl být součástí příloh zadávací dokumentace. S cílem využití vybouraných opětovně použitelných stavebních výrobků, využití získaných vedlejších produktů a zabezpečení materiálového zhodnocení a recyklaci produkovaných stavebních a demoličních odpadů může zadavateli nejlépe posloužit Vzorový příklad formuláře pro selektivní demolici v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů zpracovaný dle metodiky „Zlepšování postupů selektivní demolice v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů“, který zpracovala Vysoká škola baňská.

Za účelem zvýšení využívání recyklovaných stavebních materiálů Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českou agenturou pro standardizaci zajišťuje Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin. Cílem tohoto katalogu je zvýšení účinnosti využití surovinových zdrojů a snížení produkce odpadů prostřednictvím vypracování a aktualizací souhrnného katalogu obsahujícího výrobky a materiály s obsahem druhotných surovin. Katalog a další informace je dostupný na webové stránce cz.

Jedním z velmi častých předmětů plnění stavebních veřejných zakázek jsou novostavby a rekonstrukce budov. Jelikož je oblast cirkulární ekonomiky v poslední době čím dál větším tématem, vydala Evropská komise v únoru 2020 Zásady cirkulární ekonomiky při projektování budov. Dokument v českém znění je dostupný na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu na tomto odkazu. Předmětný dokument je určen několika cílovým skupinám, mezi něž patří zejména jejich uživatelé, projektanti a zhotovitelé. Z hlediska projektové a architektonické přípravy budov cílí uvedený dokument zejména na znalosti projektantů v oblasti cirkulární ekonomiky, a to hlavně z hlediska zvažování nákladů a přínosů budovy, zvažování různých variant řešení projektu s ohledem na dopady a přínosy zejména pro životní prostředí a sociální oblast, nebo návrhu k použití materiálů, jež jsou snadno recyklovatelné.

V České republice připravila Česká rada pro šetrné budovy pro tuto příležitosti odpovědného veřejného zadávání dokument nazvaný Průvodce zadáváním veřejných zakázek na šetrné budovy, který nabízí zadavatelům možné cesty, jak postupovat při zadávání zakázek na energeticky úsporné i šetrné, tedy kvalitní a dlouhodobě efektivní nové i rekonstruované budovy s nižšími provozními náklady, příjemnějším prostředím pro jejich uživatele, šetrnější k životnímu prostředí a přitom usnadnit realizaci díla. Cílem je motivovat zadavatele a ukázat mu cestu k přípravě kvalitních projektů, které jsou z dlouhodobějšího pohledu efektivní a ekonomičtější. Průvodce je plně v souladu se zákonem č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

Publikace vznikla ve spolupráci týmu pracovní skupiny Veřejné zakázky České rady pro šetrné budovy s Ministerstvem pro místní rozvoj.

Z hlediska výše uvedeného je však podstatné, aby zadavatel vždy posoudil představené příležitosti s ohledem na parametry konkrétních stavebních prací a definoval a vyžadovat varianty šetrné k životnímu prostředí s ohledem na charakter připravované veřejné zakázky. Více k zeleným zakázkám ve stavebnictví lze nalézt zde. V tomto odkazu na web projektu Odpovědného veřejného zadávání lze pak zjistit více k tématu Cirkulární ekonomiky ve stavebnictví.

Pro účely využití představených příležitostí odpovědného veřejného zadávání je však žádoucí znát na trhu dostupné možnosti plnění, aby zadavatel mohl v rámci veřejné zakázky na projektové a architektonické činnosti stanovit splnitelný cíl, jehož má být projektantem navrženým řešením dosaženo. Toho může být dosaženo využitím institutu předběžných tržních konzultací ve smyslu § 33 ZZVZ. Konzultace mohou zadavateli pomoci s definováním požadavků, kterých má být návrhem projektanta dosaženo a seznámit jej s možnostmi, jak požadovaného výsledku dosáhnout. Konzultace musí však být dokumentované a transparentní.

Úprava v rámci zadávacího řízení:

V praxi se širší společenské zájmy v zadávacím řízení nejčastěji podporují formou kombinace zadávací podmínky (tzv. „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ) a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení takového smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.

V některých případech je však vhodnější zařadit podporu širších společenských zájmů do multikriteriálního hodnocení a tedy míru nebo způsob naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a toto následně hodnotit. Například lze jako dílčí hodnotící kritérium hodnotit počet osob z cílové skupiny (dlouhodobě nezaměstnané osoby, studenti, absolventi apod.), které dodavatel po dobu plnění veřejné zakázky zaměstná/zapojí, s tím, že čím více osob takto zaměstná/zapojí, tím více bodů v hodnocení získá.

S účinností od 1. 10. 2016 ve smyslu § 114 odst. 3 písm. b) ZZVZ zadavatel nesmí stanovit v případě veřejné zakázky na služby projektantů a architektů ekonomickou výhodnost nabídek pouze na základě nejnižší nabídkové ceny.