Údržba zeleně a technické služby

Zakládání, údržba veřejné zeleně a záležitosti související se zahradnickými či technickými potřebami a službami jsou oblastí zadávání veřejných zakázek, kde lze v široké míře využít možnosti společensky odpovědného zadávání a podpořit tak společenské zájmy, jako např.: podpora zaměstnanosti, využít možnost služeb sociálních podniků a podpořit malé a střední podniky a využít tak v široké míře sociální a environmentální kritéria a ekologicky šetrná řešení. Zadavatelé mohou podpořit tuto oblast veřejných zakázek tím, že vytvoří pracovní místa pro osoby znevýhodněné na trhu práce či zdravotně handicapované, pro dlouhodobě nezaměstnané osoby či zvolí taková kritéria výběrových řízení, která budou dosažitelná i pro sociální podniky či podniky zaměstnávající více než 50% OZP. Environmentální kritéria je možné uplatnit například požadavkem na použití ekologicky šetrných vozidel splňujících konkrétní emisní normy, v případě strojního čištění komunikací současně také splňující požadavek na osazení strojů filtrem pevných částic. Dále je možné požadovat použití vybraných materiálů a výrobků s certifikací ekologické šetrnosti (různé typy ekoznaček).

V zadávacím řízení:

Jedná se o předmět plnění, kde lze využít následující:

• Použít výhradu dle § 37 odst. 6 a § 38 Zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tj. zadávacího řízení se může účastnit pouze dodavatel, který zaměstnává alespoň 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců dodavatele.
• Stanovit jako zadávací podmínku – určit minimální podíl rozsahu faktického plnění osobami se zdravotním postižením či znevýhodněnými na trhu práce (určité procento z celkového plnění nebo určitá činnost), přičemž v případě nabídky menšího podílu osob se zdravotním postižením nabídku vyřadit ze zadávacího řízení.
• Výše uvedené je možné stanovit též nikoli jako absolutní podmínku, ale jako kritérium hodnocení, kdy v případě nesplnění nedojde k vyřazení nabídky ze zadávacího řízení, nýbrž k neobdržení bodů v hodnocení, které byly v zadávací dokumentaci takovému dílčímu hodnotícímu kritériu přiřazeny.
• Jako jedno z dílčích hodnotících kritérií – hodnocení procentuální výše podílu účasti osob se zdravotním postižením na celkovém plnění.
• Jako jedno z dílčích hodnotících kritérií lze zvolit subjektivní kritérium – zpracování metodiky řešení veřejné zakázky, kde bude ukázáno, jak bude dodavatel konkrétně pracovat s osobami se zdravotním postižením v rámci činností, k nimž dodavatel tyto osoby přidělil – například: popis procesu seznamování osob se zdravotním postižením s jednotlivými pracovními úkony, popis způsobu prohlubování dovedností osob se zdravotním postižením v souvislosti s plněním předmětu, zajištění bezpečnosti osob se zdravotním postižením při používání strojů nezbytných k provedení určitých činností předmětu plnění a materiálů, včetně popisu používaných pracovních pomůcek a oděvů.
• Podpořit účast malých a středních podniků rozdělením zakázky na menší části – například pokud jde o několik prostorově oddělených lokalit.

Veřejné osvětlení

Většinu zdrojů ve veřejném osvětlení tvoří sodíkové výbojky s výkonem 50–250 W, a to válcové (silniční) a elipsoidní (parková). Nahrazení světelnými LED zdroji přináší však určité výhody z pohledu dlouhodobého provozu, vysoké účinnosti a možnosti regulace. Řízení je autonomní (vhodné pro obce do cca 10 – 15 000 obyvatel) nebo centrální a spočívá v tom, že na začátku noci (od 22:00 do 5:00) dochází k výraznému omezení na pozemních komunikacích a v rámci norem je možné použít adaptační osvětlení a snížit hladinu osvětlení.

Inteligentní veřejné osvětlení

Cílem je zefektivnění provozu a údržby a následná optimalizace výdajů spojených s těmito činnostmi. Výhodou je, že je lze zakomponovat i do již užívaného systému osvětlení. Principy jsou založeny na výhodách centrálního řízení, přesné detekce poruch, provázanost s jinými systémy, přesný monitoring a ovládání, záznamy servisu a údržby včetně dálkového odpočtu atd.

Dynamické veřejné osvětlení

Podstatou dynamického osvětlení je neustála adaptace na aktuální potřebu a chování uživatelů na principu čidel, kamer a dalších technických prvků, tak aby docházelo k postupnému rozsvěcování a zhasínání světelných zdrojů. Tento systém umožňuje měnit jas/osvětlenost, chromatičnost, efektivně řídit a udržovat soustavy veřejného osvětlení, dobíjet elektrokola, propojovat s jinými systémy (parkování, evidence dopravy apod.), nastavit systém při krizových situacích atd. Vhodné umístění je mimo rušných komunikací, např. náměstí, parky, tam, kde je přes noc snížený provoz.

Standardně by prvním krokem měl být pasport veřejného osvětlení (popsat každé světelné místo s vlastním označením) a analýza stávajícího stavu (příkon a spotřeba, zkouška statické odolnosti konstrukcí, proměření stávajících úrovní osvětlení a porovnání s požadavky norem, náklady na energie, údržbu a investice apod.) a na jejich základě nastavit systém fungování i plán obnovy a údržby.

Metodu EPC lze využít i při projektech veřejného osvětlení a dle Metodiky EPC projektů pro veřejné osvětlení úsporná opatření rovněž splácet z dosažených úspor. Dále se metodika věnuje způsobu zadání jednacím řízením s uveřejněním, navrhuje kritéria pro hodnocení nabídek a poskytuje příklady dobré praxe.

Proces EPC od klasického liší hlavně ve dvou klíčových položkách:

• namísto výběru projektanta a detailního vyprojektování řešení zákazník najímá facilitátora, který mu pomůže rozhodnout o vhodnosti EPC (nebo jeho nevhodnosti – pak proces přejde plynule do klasického zadání) a v případě kladného stanoviska zadavatele připraví základní technické a procesní podklady, vlastní projekt pak už připravuje vítěz výběrového řízení, tj. dodavatel těchto „energetických služeb“.
• vítěz soutěže, jehož návrh řešení byl přijat, zároveň garantuje minimální hodnotu dosahovaných úspor nákladů a tento závazek nese po celou dobu trvání smlouvy až do úplného splacení vynaložených investic

Zdroj: Metodika-EPC-projektu-pro-VO-web_151924.pdf (apes.cz)

Použitím metody EPC se postup liší především způsobem zadání soutěže a procesem výběru vhodného řešení, který probíhá jednacím řízením s uveřejněním. Výsledek méně závisí na připraveném zadání, ale návrh rozsahu a způsobu řešení je přenesen na realizační firmy. Ty doporučují svá řešení
v konkurenci s ostatními uchazeči o zakázku a v jednacím řízení obhajují svůj návrh jako nejvhodnější pro zákazníka. Nejlepší návrh potom musí zvítězit nejlepším ohodnocením dle zvolených kritérií.

Zdroj: Asociace poskytovatelů energetických služeb