Co je odpovědné veřejné zadávání?

Veřejné zakázky je zcela legální a možné efektivně zadávat tak, že zadavatel nejen nakoupí potřebné zboží, služby a stavební práce, ale současně zohlední související společenské (sociální), širší ekonomické a environmentální aspekty. Často může tímto způsobem zadavatel přispívat k naplňování cílů, které běžně řeší v rámci jiných politik s využitím dalších prostředků.

Odpovědné veřejné zadávání přitom má, při úhrnných ročních výdajích na veřejné zakázky v České republice v objemu více než 990 miliard Kč (údaj z května 2022), velký potenciál pro využití a podporu hodnot vnímaných jako společensky významné. Takovými tématy může být například v některých oblastech ČR zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, v některých oborech důstojné pracovní podmínky zaměstnanců podílejících se na plnění veřejné zakázky, podpora sociálního podnikání, podpora malých a středních podniků a férových dodavatelských vztahů, etické nakupování a další.

Aspekty odpovědného veřejného zadávání bylo možné využít již za předchozí právní úpravy, nicméně zásadní podpory se jim dostalo přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice č. 2004/18/ES (dále též jen „směrnice č. 2014/24/EU“). Strategickými cíli směrnice č. 2014/24/EU jsou vedle inovací právě sociální a environmentální aspekty veřejného zadávání. Směrnice také v řadě ustanovení podporuje malé a střední podniky, které mají často vliv na místní zaměstnanost.

Směrnice č. 2014/24/EU byla transponována do zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále též jen „ZZVZ“), účinného od 1. 10. 2016. Přijetím směrnice č. 2014/24/EU a následně jejím zapracováním do ZZVZ byly právě prvky odpovědného veřejného zadávání (dále též jen „OVZ“) značně posíleny a zdůrazněny. Přijetím ZZVZ se tak otevírá cesta pro překonání dosavadního přístupu zadavatelů, kteří veřejné zakázky hodnotili ponejvíce na cenu. V několika známých případech bylo sice přistoupeno k odpovědnému veřejnému zadávání, zadavatelé však ani v těchto případech většinou nevyužili hodnotící kritéria jiná než nejnižší nabídková cena.

Definice odpovědného veřejného zadávání

Odpovědné veřejné zadávání není v právní úpravě definováno. Odpovědné veřejné zadávání vnímáme jako proces, při kterém zadavatel nakupuje produkty, služby a stavební práce, které potřebuje, přičemž získává maximální hodnotu za peníze vytvářením prospěchu pro společnost a ekonomiku, a minimalizací negativních dopadů na životní prostředí. 

Definice vychází z definice využívané UK a OSN:

Responsible Public Procurement – a process whereby organisations meet their needs for goods, service, works and utilities in a way that achieves value for money on a whole life basis in terms of generating benefits to society and the economy, whilst minimising damage to the environment.

Sustainable Procurement Task Force UK (2006), obdobně Marrakesh Task Force on Sustainable Public Procurement, UNEP

Tuto širokou definici odpovědného zadávání preferujeme proto, že propojuje ekonomické, sociální i environmentální aspekty a má tak blízko k tzv. principu 3E, který zahrnuje hospodárnost (economy), účelnost (efficiency) a efektivnost (effectiveness). Jedná se o přístup, který se nesoustředí pouze na některé, úzce vymezené, společenské aspekty, ale jeho přesah je právě v komplexnosti jeho pojetí.

Podstatou odpovědného veřejného zadávání je snaha racionálně využít vlivu, který mohou veřejní zadavatelé svou tržní silou na trhu uplatňovat. Veřejní zadavatelé tak mohou prostřednictvím strategických a chytrých nákupů, podporou inovací a aspektů cirkulární ekonomiky napomoci řešení problémů, které by stejně museli řešit (a vynakládali by na ně další finanční prostředky), např. zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce, ať už se jedná o osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnané, mladé lidi či absolventy bez praxe, osoby po rodičovské dovolené, osoby ve věku nad 55 let, osoby bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací, osoby ze sociálně vyloučených lokalit a další. Odpovědným veřejným zadáváním je ale možné i nasměrovat rozvoj svého regionu, zejména pokud je zadavatelem subjekt územní samosprávy, dát podnět místním podnikům k zelenějším technologiím a jiné. V každém případě, pokud by všichni veřejní zadavatelé nakupovali v souladu s definicí OVZ, bylo by prostřednictvím finančních prostředků zmíněných výše možno získat značný přínos navíc (angl. value for money).

Pro úplnost dodáváme, že ve vztahu k odpovědnému veřejnému zadávání se lze setkat i s jinými názvy, které většinou zdůrazňují pouze některé ze shora uvedených aspektů nebo nevystihují celou komplexní šíři odpovědného veřejného zadávání, a které naleznete zde.

Jak na odpovědné veřejné zadávání po novele

ISO 20400 Sustainable Procurement

V roce 2017 byla přijata mezinárodní norma ISO o udržitelném nakupování – ISO 20400 Sustainable Procurement (Udržitelné zadávání). ISO 20400 vychází z předpokladu, že každá organizace má environmentální, sociální a ekonomický vliv a pro organizace, které se chtějí chovat udržitelně, je nakupování silným nástrojem k naplňování cílů udržitelnosti. Udržitelnost přitom ISO 20400 nechápe v úzce vymezeném environmentálně šetrném slova smyslu, ale jako takový stav globálního systému, zahrnujícího environmentální, sociální a ekonomické aspekty, ve kterém jsou současné potřeby naplňované bez kompromitování schopnosti budoucích generací naplnit jejich potřeby. Udržitelné zadávání je pak takové zadávání, které má co nejpozitivnější ekologické, sociální a ekonomické dopady v průběhu celého životního cyklu.

Zjednodušeně řečeno norma zadavatelům ukazuje, jak strategicky přistoupit ke standardizaci postupů při veřejných zadávání.

Jak je uvedeno v úvodu normy, udržitelné nakupování představuje pro organizaci možnost, jak může získat větší hodnotu, a to zejména prostřednictvím zvyšování produktivity, posuzováním hodnoty a výkonu, umožněním komunikace mezi zadavateli a dodavateli a také podporou inovací. ISO 20400 si definuje základní principy odpovědného nakupování, za které považuje např. odpovědnost organizace za její vliv na společnost, ekonomiku a životní prostředí, transparentnost, respekt k zájmům zainteresovaných subjektů, etické chování, férové příležitosti a další. Dále se zabývá způsobem, jak si má zadavatel stanovit priority v oblasti udržitelného nakupování a jak řídit rizika.

Vhodné příležitosti a témata k řešení prostřednictvím odpovědného veřejného zadávání:

Podpora zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce

Podpora vzdělávání, praxe a rekvalifikací

Podpora důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce

Podpora přístupu sociálních podniků

Podpora malých a středních podniků a dodavatelské vztahy

Etické nakupování

Ekologicky šetrná řešení

Cirkulární ekonomika

Férové podmínky v dodavatelském řetězci

Podpora zaměstnávání osob s trestní minulostí

Komunikace s dodavateli

Implementace OVZ v organizaci

Participace a komunikace s cílovou skupinou

Inovace

Nevíte, zda je vaše připravovaná zakázka vhodná pro uplatnění společensky odpovědných aspektů? Zkuste využít stručný NÁVOD, který vám může nabídnout odpovědi.

O odpovědném veřejném zadávání se traduje řada mýtů, s těmi nejběžnějšími se vyrovnáváme zde.