Partneři

Lesy ČR, s. p. (dále jen „LČR“) se hlásí ke konceptu odpovědného zadávání veřejných zakázek, a to zejména s ohledem na obecné priority a cíle LČR při nakládání se svěřeným majetkem a finančními prostředky.

LČR vyhledávají a ve vhodných případech uplatňují sociální a environmentální aspekty v zakázkách, přičemž mimo jiné usilují o zlepšení postavení pracovníků v lesích v ČR. Cílem je zajištění důstojných pracovních podmínek lesních dělníků a v širších souvislostech obnovení vnímání této práce jako tradiční místní pracovní příležitosti, která je nedílnou součástí podpory života na venkově.

V rámci spolupráce na projektu s MPSV by LČR chtěly dále rozvíjet výše uvedené aspekty odpovědného zadávání v praxi, včetně hledání efektivních postupů, jak tyto aspekty zařadit do multikriteriálního hodnocení.

 

Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen „KrÚ JMK“) se hlásí ke konceptu odpovědného veřejného zadávání již několik let

KrÚ JMK se hlásí ke konceptu odpovědného zadávání veřejných zakázek již od roku 2014. Od roku 2015 pak uplatňuje prvky odpovědného přístupu ve svých zakázkách a nákupech systematicky a opakovaně. Jeho záměrem je vynaložit veřejné zdroje co nejvíce smysluplně a pořízením dané služby či daného zboží získat ještě další – přidanou – hodnotu, ať již v podobě podpory sociálních podniků či firem zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, snižování dopadů spotřeby na životní prostředí, etickými nákupy či důrazem na kvalitu apod.

Příkladem mohou být jak zakázky spojené s provozem KrÚ JMK – nákupy udržitelného a ekologického papíru a výrobků z něj (kancelářský papír, vizitky, kancelářské potřeby, reklamní tiskoviny), drogistického zboží, tak nákupy propagačních předmětů v bio kvalitě s ekologickým potiskem či ze surovin recyklovatelných nebo recyklovaných, při nichž bylo navíc využito dělení zakázek pro podporu malých a středních podniků. Výraznou zakázkou byla „Dodávka interiéru firemní mateřské školy Kounicova 16, Brno“ realizovaná ve spolupráci s příspěvkovou organizací Lužánky – středisko volného času. Nábytek byl pořízen v EŠV kvalitě a za dodržení požadavků na minimalizaci a recyklaci obalů, v nichž byl dodán. KrÚ JMK se při svých nákupech nebojí zapojit studenty a učně z příspěvkových organizací kraje, kteří si tak prakticky vyzkouší teoretické znalosti. Tímto způsobem jsou pořizovány např. květiny, květinové výzdoby, drobné dárky či občerstvení na pořádané akce.

V současné době promýšlí využití aspektů odpovědného veřejného zadávání v oblasti investiční výstavby a rekonstrukcí budov ve vlastnictví kraje.

V roce 2015 si KrÚ JMK pro své potřeby vytvořil metodickou příručku „Základní principy odpovědného nakupování“, prostřednictvím které jsou principy a pravidla pro uplatňování odpovědného veřejného zadávání uváděny do praxe. KrÚ JMK v metodické příručce identifikuje – na základě svých priorit – klíčové příležitosti pro odpovědné veřejné zadávání v rámci úřadu. Příručka je návodná a poměrně podrobná, neboť nabízí i doporučené formulace do zadávacích dokumentací tříděné dle cílů a opatření. Příručka je dostupná všem zaměstnancům JMK zařazeným do KrÚ JMK. O tom, že je příručka živým pracovním dokumentem, svědčí to, že v roce 2017 byla rozsáhle aktualizována.

Zaměstnanci odpovědní za veřejné zakázky měli možnost seznámit se s přístupy odpovědného veřejného zadávání na řadě vzdělávacích akcí, některých uspořádaných přímo pro potřeby KrÚ JMK. Další interní informační a vzdělávací workshopy se připravují.

KrÚ JMK je aktivním partnerem projektu Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání. Na konferencích, seminářích a jiných vzdělávacích akcích představitelé KrÚ JMK sdílejí své zkušenosti, předávají dobrou praxi a napomáhají tak šíření konceptu odpovědného veřejného zadávání mezi veřejnými zadavateli.

Masarykova univerzita zavádí koncept odpovědného veřejného zadávání do praxe

Mezi základní hodnoty Masarykovy univerzity (dále jen „MUNI“) patří zodpovědnost, chápaná ve vztahu k vnějšímu prostředí jako veřejná role univerzity zdůrazňující její úlohu spolutvůrce veřejného mínění a aktivního účastníka veřejné diskuze, a úcta k pravidlům zakládajícím rovnost příležitostí a transparentnost fungování instituce. Své strategické cíle od počátku spolupráce s projektem Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání univerzita naplňuje zejména využíváním ekologicky šetrných materiálů, výrobků a postupů a nepřímou podporou malých a středních podniků.

Velkou přidanou hodnotu vidí MUNI již v upuštění od hodnocení veřejných zakázek pouze na cenu. Tam, kde je to přínosné, vždy zvažuje využití necenových kritérií a hodnocení kvality. V tomto směru byly pro MUNI velkou inspirací setkání se zahraničními zadavateli zejména z Velké Británie a Nizozemska. V těchto zemích se, na rozdíl od Česka, hodnocení na nejnižší cenu používá velmi omezeně. Důraz je naopak kladen na získání tzv. hodnoty za peníze. Jednou z metod kvalitativního hodnocení, se kterou se MUNI v zahraničí seznámila, je i Best Value Approach, jehož prvky se nyní snaží do zadávání zavádět.

MUNI ve svých výběrových řízeních také usiluje o maximální snížení administrativní zátěže, a to zejména využíváním elektronických nástrojů a standardizovaných formulářů nabídky. Ty ulehčují život jak dodavatelům, zejména malým a středním podnikům, kteří do formuláře doplní pouze požadované informace, tak zaměstnancům MUNI, kteří nabídky následně vyhodnocují.

MUNI využívá i další efektivní postupy, které jí pomáhají cílit na kvalitu poptávaného plnění a zohledňovat také sociální a environmentální aspekty v zakázkách. Například už v roce 2009 zavedla několik Dynamických nákupních systémů (dále jen „DNS“) pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží a služeb. DNS otevírá možnost účastnit se dílčích veřejných zakázek zadávaných v rámci DNS i malým a středním dodavatelům.

Pro dodavatele uspořádala MUNI na začátku využívání DNS několik seminářů, na kterých je s fungováním DNS, tehdy poměrně novým a ne příliš využívaným institutem, seznámila. Obecně MUNI sází na komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli. V roce 2018 uspořádala několik setkání s dodavateli, která nebyla spojená s konkrétní zakázkou, ve smyslu tzv. Meet the buyer (Poznej svého zadavatele), na kterých seznámila dodavatele se svými záměry a prioritami.

Protože se MUNI snaží k odpovědnému veřejnému zadávání přistupovat strategicky a nechce zůstat u pouhého nahodilého uplatňování jeho principů, zapracovala si tento svůj záměr do vnitřní směrnice upravující procesy zadávání veřejných zakázek. MUNI se k odpovědnému veřejnému zadávání přihlásila teprve v roce 2016, nicméně svým aktivním a kreativním přístupem se stala výrazným tahounem odklonu od zadávání zakázek „na cenu“ a tím i změny kultury zadávání veřejných zakázek v České republice. Její zakázky s prvky odpovědného veřejného zadávání inspirovaly řadu podobně motivovaných zadavatelů.

Městská část Praha 8 v rámci svého strategického plánu udržitelného rozvoje, programového prohlášení Rady MČ Praha 8 a deklarací prohlašuje, že je odpovědným úřadem, který má zájem plnit a realizovat aktivity, které vedou k udržitelnému rozvoji.

MČ Praha 8 usiluje o postupnou integraci principů sociální, environmentální a ekonomické udržitelnosti. Příkladem snahy o udržitelný rozvoj je zpracování studie Možnosti udržitelné spotřeby MČ Praha 8. Studie obsahuje doporučení a směr, kterým se může do budoucna Úřad městské části Praha 8 ubírat, a přispívat tak k naplňování cílů udržitelného rozvoje a místní Agendy 21. Tato studie představuje první krok na cestě k systematickému zadávání veřejných zakázek. Cílem je, aby byly veřejné finance využity ve prospěch ekologicky šetrných produktů, na podporu znevýhodněných, podporu lokální ekonomiky anebo naopak férového obchodu s tzv. rozvojovými zeměmi.

Ministerstvo zemědělství (dále jen „MZe“) jako jeden z prvních zadavatelů začalo prosazovat užívání aspektů odpovědného zadávání v praxi.

Ministr Marian Jurečka již na jaře 2014 oznámil, že MZe a jím řízené resortní organizace budou tento koncept ve veřejném zadávání užívat a dále rozvíjet. Toto předsevzetí se Mze daří plnit a spolu s resortními organizacemi vytvořilo celou řadu příkladů dobré praxe, zohledňující nejrůznější sociální a environmentální aspekty v zakázkách.

Povodí Vltavy od roku 2016 intenzivně zohledňuje aktuální trend společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek. Při investování prostředků státního podniku je možno docílit významného vedlejšího efektu, kterým je zaměstnávání osob dlouhodobě nezaměstnaných, osob se ztíženým přístupem na trh práce, ale i studentů, kteří již v průběhu studia mohou získat řadu cenných zkušeností, které jim po dokončení studia pomohou úspěšně vstoupit na trh práce.

Z těchto důvodů uplatňuje státní podnik při zadávání veřejných zakázek principy společensky odpovědného veřejného zadávání. Při plnění takto zadané veřejné zakázky musí vybraný dodavatel zaměstnat zadavatelem požadovaný počet osob z řad dlouhodobě nezaměstnaných, případně osob po výkonu trestu, nebo studentů a to po celou dobu realizace předmětné zakázky.

Snažíme se získat v rámci zadávání veřejných zakázek co největší prospěch pro společnost. Máme dobrý pocit z toho, pokud se podaří kromě základního účelu veřejné zakázky, dosáhnout i jiných cílů, které možná nejsou tak viditelné, ale jejichž význam není rozhodně zanedbatelný. Věříme, že se v budoucnu stane společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek naprostým standardem, který bude využíván napříč zadavateli,“ říká Tomáš Havlíček, investiční ředitel státního podniku Povodí Vltavy.

Od roku 2016 se tak podařilo získat zaměstnání pro 46 osob se ztíženým přístupem na trh práce a osob dlouhodobě nezaměstnaných, pro jednu osobu se záznamem v rejstříku trestů a pro 18 studentů, kteří se ve většině případů podílí u vybraných dodavatelů na přípravě projektových prací či odborných analýz.

Tento přístup je jednou z možností, jak docílit snižování nezaměstnanosti a umožňuje podat pomocnou ruku těm, kteří chtějí svým přičiněním zlepšit svou životní situaci a své postavení ve společnosti. V roce 2017 získal státní podnik Povodí Vltavy ocenění Ministerstva práce a sociálních věcí za přínos k rozvoji společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek v rámci projektu Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání. Jedná se o pilotní projekt zaměstnávání osob se záznamem v trestním rejstříku, který je spolufinancován z prostředků Evropské unie. Tento projekt je realizován u akce Rekonstrukce jezu Městečko na řece Sázavě.

Pravdou je, že s ohledem na aktuální nízkou míru nezaměstnanosti v České republice státní podnik Povodí Vltavy hledá i další cesty zohledňující aspekty společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek.

V lednu roku 2018 přistoupil státní podnik poprvé k představení plánu veřejných zakázek pro potencionální dodavatele. Záměr prezentace plánovaných veřejných zakázek pro rok 2018 byl zveřejněn na profilu zadavatele a dodavatelé, kteří projevili zájem o účast na této prezentaci zasláním přiložené přihlášky, se pak mohli této prezentace účastnit.  Při prezentaci, které se nakonec zúčastnilo 40 potencionálních dodavatelů, byli účastníci seznámeni s plánovanými zakázkami na dodávky, služby a stavební práce. U každé zakázky se dozvěděli předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, předpokládaný termín zadávacího řízení a stručně předmět veřejné zakázky. Tato prezentace byla přítomnými účastníky hodnocena velmi kladně. Účastníci byli také seznámeni s principy společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek, které státní podnik již uplatňuje a bude uplatňovat i budoucnosti.

Státní podnik Povodí Vltavy bude i do budoucna uplatňovat princip společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek. V této věci úzce spolupracuje mimo jiné s Ministerstvem spravedlnosti ČR. Hlavním cílem této spolupráce je správné nastavení podmínek pro zaměstnávání osob po výkonu trestu. Stejně tak bude i v budoucnu státní podnik Povodí Vltavy vyžadovat od dodavatelů účast studentů na vybraných zakázkách. V roce 2018 se chce státní podnik Povodí Vltavy dále více zaměřit na zajištění rovných podmínek pro poddodavatele vítězných dodavatelů veřejných zakázek. V současnosti tak například připravuje koncepci financování větších staveb prostřednictvím transparentního účtu.

Město Třebíč realizuje 20 let mezinárodní projekt WHO – Zdravé město. A proto se snaží veřejné zdroje využívat efektivně, s maximálním užitkem a přitom zohlednit některá jiná hlediska než je cena. Snaží se odpovědně nakupovat spotřební materiál, reklamní a dárkové předměty, uplatňovat principy společenské odpovědnosti ve veřejných zakázkách a podporovat místní produkci a zaměstnanost. Dvakrát ročně pořádá na náměstí Jarmark bio, eko a výrobků s označením Vysočina regionální produkt. Na zasedání zastupitelstva i komisí využívá cateringových služeb místního sociálního podniku Vrátka, který zaměstnává handicapované lidi.

Město Třebíč realizovalo od 1. 5. 2013 do 30. 4. 2016 mezinárodní projekt zaměřený na společensky odpovědné nakupování. Projekt byl založen na spolupráci tří zemí a propojení neziskového a veřejného sektoru. V rámci tohoto projektu proběhly na úřadu analýzy nakupování. A také byly realizovány dvě pilotní veřejné zakázky s uplatněním sociálních kritérií.

První se týkala fairtradového občerstvení na radnici. V souladu s úsilím města podporovat principy společenské odpovědnosti a udržitelný rozvoj město požadovalo, aby dodávané zboží bylo s logem Fair trade. Předmětem plnění veřejné zakázky byly dodávky fairtradové kávy, faitradového čaje, fairtradového tržinového cukru a sušenek s faitradovou čokoládou.  Zakázku se podařilo vysoutěžit a od roku 2014 je každé návštěvě pana starosty a místostarostů nabídnuta fairtradová káva.

Druhá veřejná zakázka se týkala eticky vyrobených propagačních triček. Za vyhovující bylo v případě požadavků na výrobu oděvů požadováno členství výrobce ve Fair Wear Foundation nebo výrobky dovážené a distribuované organizací World Fair Trade Organization. Do výběrového řízení se přihlásily 3 firmy, přičemž jedna byla místní. Nakonec byla vybrána společnost, která nabídla nejnižší cenu. Bylo vyrobeno 200 triček.

Město se věnuje osvětě a propagaci fair tade. V roce 2014 získalo jako sedmé v ČR titul Faitradové město. Úzce spolupracuje i s Faitradovou obchodní akademií a hotelovou školou. Pořádá různé výstavy, besedy a semináře na toto téma pro úředníky na radnici, ale i širokou veřejnost. I nadále se drží hesla: myslíme globálně, jednáme lokálně, nakupujeme odpovědně.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se zapojuje do konceptu odpovědného zadávání. Smyslem je postupné odstraňování bariér v jeho aplikaci na straně dodavatelů i resortu ministerstva.

Cílem města bude pomáhat lidem motivovaným nalézt dlouhodobé zaměstnání s uplatněním na trhu práce, aktivně pracovat s nezaměstnanými a dále komunikovat se zaměstnavateli při tvorbě nových pracovních míst.
Strategický plán rozvoje města Děčín (2014-2020)

Severočeské město Děčín si uvědomuje svou kupní sílu a její potenciál pro prosazování vlastních strategií. Město v kraji s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a problémy související se sociálním vyloučením má tendenci využívat vlastní investice chytře k podílu na řešení těchto palčivých problémů.

Ve vlastním strategickém dokumentu zdůrazňuje Statutární město Děčín sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek jako vhodný nástroj pro sociální aktivizaci osob znevýhodněných na trhu práce a vedle toho navazuje v oblasti veřejných zakázek spolupráci s Okresní hospodářskou komorou. Prvním přístupem se snaží o podporu zaměstnanosti a řešení sociálních problémů, druhým může vytvářet motivující prostředí pro zapojování místních podnikatelů do zadávacích řízení.

V zakázkové praxi již zadavatel opakovaně uplatnil požadavek na zaměstnání znevýhodněných osob v podobě hodnotícího kritéria a to v „nadlimitních“ zakázkách.

Statutární město Most bylo jedním z průkopníků konceptu sociálně odpovědného veřejného zadávání v České republice. V rámci spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování se městská reprezentace snažila napomoci řešení komplexních problému sociálně vyloučených lokalit. V rámci zadávací činnosti se zadavatel snažil zapojovat do rekonstrukčních (stavebních) a údržbových prací v sociálně vyloučených lokalitách osoby dlouhodobě nezaměstnané.

Za svůj přínos rozvoji odpovědného veřejného zadávání v České republice bylo Statutární město Most v roce 2017 oceněno v rámci Konference Odpovědné veřejné zadávání 2017 – Strategický přístup ve veřejném nakupování.

Dlouhodobě nezaměstnaní z ghett a deprivovaných zón získají pracovní zkušenost. A z té potom mohou vycházet.“  V tom vidí hlavní přínos odpovědného zadávání Martin Jirásek, ředitel Odboru veřejných zakázek Magistrátu Statutárního města Most.

Severočeské město Kadaň vypracovalo ve spolupráci s vládní Agenturou pro sociální začleňování Strategii sociálního začleňování, která stanovila konkrétní cíle a úkoly v souvislosti s uplatňováním sociálních aspektů v zadávacích řízeních. Kadaň se zaměřila nejen na podporu zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných, ale i na pomoc absolventům.

Z pohledu odpovědného zadávání od roku 2015 město vytváří vhodné podmínky pro zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných tím, že ve veřejných zakázkách požaduje, aby alespoň 10 % z celkového počtu pracovníků (minimálně jeden) podílejících se na plnění zakázky bylo z cílové skupiny. Město požaduje, aby je dodavatel přijal do pracovního poměru, či s nimi uzavřel dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tuto podmínku má Kadaň zahrnutou v Pravidlech pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Nejedná se jenom o podporu uplatnění na trhu dlouhodobě nezaměstnaných minimálně v průběhu trvání zakázky, ale i o vytvoření podmínek pro uplatnění absolventů škol (Pozn.: tj. absolvent školy do dvou let od ukončení přípravy na povolání, který je evidování ÚP a jehož evidence je ukončena pro účely vzniku rozhodného pracovněprávního vztahu).

V případě, že úřad práce neeviduje absolventy, či dlouhodobě nezaměstnané, 10 % podmínka se považuje za splněnou, když dodavatel předloží potvrzení o tom, že v evidenci Úřadu práce Kadaň se nenachází uchazeč požadované profese.

Ve své praktické činnosti se zadavatel pokoušel opakovaně zapojit do plnění veřejných zakázek osoby bez zaměstnání, obzvláště mladé absolventy. Např. v rámci zakázky „Kadaň, Studentské náměstí“ město dostalo 10 nabídek (z toho 1 vyloučena). Povinnou součástí nabídky bylo čestné prohlášení dodavatele o plnění podmínek zadavatele (tj. na zaměstnání osob z řad nezaměstnaných absolventů škol). Vzor tohoto prohlášení byl přílohou zadávací dokumentace.

Krajský úřad Libereckého kraje má zájem o odpovědné veřejné zadávání

KrÚ Libereckého kraje se zajímá o koncept odpovědného zadávání veřejných zakázek již několik let. Klíčoví pracovníci zabývající se veřejnými zakázkami se pravidelně účastní seminářů a konferencí o odpovědném zadávání.

V roce 2017 Krajský úřad Libereckého kraje úspěšně zadal zakázku na úklidové služby v jeho sídle, Evropském domě a přilehlých prostorách s předpokládanou hodnotou více než 7 mil. Kč, ve které v rámci hodnocení zvýhodnil s váhou kritéria 10 % dodavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením. Počet OZP, který se v hodnocení projevil, byl „zastropován“ – maximální možný počet 100 bodů v rámci tohoto kritéria obdržel dodavatel za 3 osoby se zdravotním postižením, počet osob musí vybraný dodavatel garantovat po celou dobu plnění veřejné zakázky, a to také prostřednictvím náhradních osob. Neuvedení osob se zdravotním postižením v nabídce nebylo považováno za nesplnění zadávacích podmínek, tato skutečnost byla pouze zohledněna v rámci hodnocení nabídek. Zadavatel tak uplatněním kritéria hodnocení sledoval rozšíření soutěže, podporu rovného zacházení a nediskriminaci ostatních dodavatelů v zadávacím řízení.

Krajský úřad Libereckého kraje se zajímá i o další témata odpovědného veřejného zadávání, například etické nakupování.

Malé a střední podniky často vnímají jako bariéru pro zapojení do veřejných zakázek například dlouhé lhůty splatnosti. Zadavatel však může nastavit mechanismus vztahů mezi zadavatelem, dodavatelem a poddodavatelem tak, aby potřeby malých a středních podniků (poddodavatelů) byly zohledněny. Často jsou to podniky lokální, tedy jde o podporu místní ekonomiky.

Královéhradecký kraj např. v zakázce „Komunikace v areálu MN Dvůr Králové nad Labem“ smluvně zavazuje zhotovitele k řádnému a včasnému proplacení oprávněně vystavených faktur poddodavatelům za podmínek sjednaných ve smlouvách s poddodavateli. Pokud je zhotovitel v prodlení delším než 30 dnů, objednavatel je oprávněn zaplatit poddodavateli přímo. Po vyžádání stanoviska k oprávněnosti nároku od zhotovitele, a následně může objednatel přímo uhradit poddodavateli dlužnou částku a tuto je následně oprávněn započíst proti zhotovitelem nárokovaným splatným i nesplatným pohledávkám z této smlouvy o dílo, anebo dále nárokovat zaplacení této částky po zhotoviteli, a to včetně sankce, eventuálně i úroku z prodlení. Takové ustanovení má motivovat zhotovitele k tomu, aby svým poddodavatelům (zpravidla malým lokálním podnikům) za řádně odvedenou práci řádně a včas platili.

V nejbližších čtyřech letech plánuje Královéhradecký kraj investovat za zhruba 9,6 miliard korun. Prostřednictvím workshopu Zásobník investičních projektů kraj seznámil potenciální dodavatele s plánovanými investicemi a procesem elektronického veřejného zadávání. Součásti prezentace na workshopu byly i příklady, čeho se mají dodavatelé vyvarovat, aby nebyli případně vyřazeni ze zadávacího řízení. Zástupci kraje a agentury Centrum investic, rozvoje a inovací (připravuje a řídí investice projektů Královéhradeckého kraje), dodavatelům vysvětlili transparentnost a bezpečnost zadávacího procesu, a také informovali o možnosti účastnit se seminářů jak používat elektronický nástroj efektivně a bez strachu. Prezentace investičních projektů a celý záznam z workshopu kraj zveřejnil i na svých webových stránkách.

Kraj se snaží zvyšovat transparentnost nejen otevřenou komunikaci s dodavateli, ale i používáním transparentního účtu zobrazujícího příchozí a odchozí platby s výjimkou mezd. Dalším krokem k transparentnosti je i rozklikávací rozpočet, přičemž data jsou aktualizována jednou měsíčně.

Přesné znění odstavce o přímých platbách ve Smlouvě o dílo „Komunikace v areálu MN Dvůr Králové nad Labem“:

Smluvní strany se dále dohodly na následujícím: Jestliže zhotovitel pověří provedením díla nebo jeho části třetí osobu (poddodavatele), zavazuje se řádně a včas proplácet oprávněně vystavené faktury poddodavatelů za podmínek sjednaných ve smlouvách s těmito poddodavateli. Pokud bude zhotovitel v prodlení delším než 30 dnů se zaplacením jakékoli fakturované částky poddodavateli, je objednatel oprávněn plnit za zhotovitele a zaplatit poddodavateli přímo, pokud poddodavatel objednatele o zaplacení požádá a tuto žádost doloží doklady, prokazujícími řádné splnění příslušné části závazku a oprávněnosti nároku na zaplacení. K oprávněnosti nároku poddodavatele si vyžádá objednatel písemné stanovisko zhotovitele, který je povinen jej doručit objednateli do 3 dnů od výzvy objednatele. Doručeným stanoviskem není objednatel vázán, přihlédne však k němu při rozhodnutí, zda bude za zhotovitele plnit. Pokud v uvedené lhůtě nebude stanovisko zhotovitele objednateli doručeno, má se za to, že je nárok poddodavatele oprávněný. Částku zaplacenou poddodavateli přímo objednatelem je objednatel oprávněn započíst proti zhotovitelem nárokovaným splatným i nesplatným pohledávkám z této smlouvy o dílo, anebo vyzvat zhotovitele k zaplacení této částky na účet objednatele. Pokud objednatel vyzve zhotovitele k zaplacení částky vyplacené objednatelem poddodavateli, je zhotovitel povinen objednateli tuto částku vyplatit nejpozději do 3 pracovních dnů od doručení výzvy a zároveň je povinen objednateli zaplatit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 20% z dlužné částky. Pokud zhotovitel nezaplatí do 3 pracovních dnů od doručení výzvy, zavazuje se dále zaplatit objednateli úrok z prodlení ve výši, stanovené příslušným právním předpisem, a smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý i započatý den prodlení se zaplacením. Pokud zhotovitel nezaplatí objednateli příslušnou částku do 30 kalendářních dnů od doručení výzvy, je objednatel oprávněn od této smlouvy odstoupit. Výše uvedená přímá platba objednatelem poddodavateli nemá vliv na ostatní ustanovení této smlouvy.

 

Město Chomutov od roku 2014 využívá při zadávání některých veřejných zakázek na úklidové služby a stavební práce aspekty odpovědného zadávání. Cílem města „je neustálé zlepšování kvality služeb poskytovaných klientům magistrátu, zkvalitňování činností při správě městského majetku a trvalé zvyšování kvality života v rámci udržitelného rozvoje při hájení veřejného zájmu“.

V zadávání zakázek na úklidové služby v Oddychovém a relaxačním centru Aquasvět, Kulturně společenském centru – Kino Svět, sportovních objektech Zimního stadionu a tréninkové haly a Letního stadionu s tréninkovým zázemím byl specifikován způsob zpracování nabídkové ceny formou rozložení na následující položky:

  • náklady na zaměstnance (za splnění podmínek pracovně právních předpisů především v oblasti odměňování, pracovní doby, doby odpočinku mezi směnami, placených přesčasů)
  • personální náklady (náklady na řízení a kontrolu výkonu práce, vybavení zaměstnanců OOPP, školení v souladu s povinnostem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),
  • náklady na úklidové čistící a dezinfekční prostředky, doplňované hygienické prostředky (mýdlové dávkovače, hygienické prostředky na toaletách), stroje a jiné pomůcky potřebné pro provedení úklidu,
  • ostatní náklady (např. doprava, zisk, rizika, bonusy, slevy a další vlivy)

Rozložením nabídkové ceny (na položky) zadavatel vytvořil podmínky pro účinnou kontrolu zajištění důstojných pracovních podmínek v souladu se zásadami sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek (např. dodržování základních pracovních standardů, důstojná odměna, bezpečnost a ochrana zdraví při práci).

„Zadavatel chtěl touto podmínkou dospět k zadání služeb společnostem, které jsou schopny zabezpečit kvalitní služby  týmem pracovníků, kteří nebudou fluktuovat z důvodů nedůstojných pracovních podmínek či nedodržování bezpečnosti práce. S odstupem doby, která proběhla od výběru dodavatelů, může zadavatel konstatovat, že tento postup přináší výsledek, neboť v objektech pracují zavedené týmy, jejichž práce se odráží na kvalitě provedených služeb.“   Mgr. Marcela Kukiová, úsek veřejných zakázek, Magistrát města Chomutova

V dalším případě veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předmětem byla revitalizace okolí kulturního střediska KASS na sídlišti Zahradní v Chomutově, byl aplikován následující aspekt odpovědného zadávání:

  • 10 % z celkového počtu zaměstnanců zapojených do plnění veřejné zakázky bude před podpisem smlouvy o dílo vybrán z řad nezaměstnaných nebo absolventů evidovaných na úřadu práce.

Dodavatel před podpisem smlouvy předložil seznam všech zaměstnanců a vyznačil zapojené osoby z řad nezaměstnaných nebo absolventů. Dodavatel byl povinen dodržet tento požadavek objednatele po celou dobu plnění zakázky.

„Vítězná firma ve spolupráci s úřadem práce zaměstnala administrativní pracovnici, kterou byla mladá matka po mateřské dovolené evidovaná na úřadu práce. Toto dočasně vytvořené pracovní místo pomohlo získat uchazečce o zaměstnání praxi, kterou mohla po ukončení veřejné zakázky prokazovat.“   Mgr. Marcela Kukiová, úsek veřejných zakázek, Magistrát města Chomutova

Město Chomutov má potenciál uplatňovat další oblasti odpovědného veřejného zadávání i v dalších zadávacích řízeních.