Stavební práce

Veřejné zakázky na stavební práce mohou být nástrojem zadavatele, kterým lze snadno podpořit celou řadu širších společenských zájmů, především s ohledem na priority zaměstnanosti a sociálního začleňování, získávání praxe a rekvalifikací, priority férových dodavatelských vztahů (včetně podpory malých a středních podniků) a priority ekologicky šetrných řešení (včetně cirkulární ekonomiky), tvořících příležitosti či témata odpovědného veřejného zadávání.

K jednotlivým příležitostem odpovědného veřejného zadávání:

Zaměstnanost a sociální začleňování

V rámci této příležitosti může zadavatel využít své veřejné zakázky na stavební práce zejména jako další možnost na podporu zaměstnanosti prostřednictvím požadavku na zaměstnání osob znevýhodněných na trhu práce. Skupin takových osob je na trhu práce široká škála, přičemž je vždy na zadavateli, jaké skupiny osob vyhodnotí jako nejpotřebnější a jakým způsobem je nadefinuje. Takovými skupinami však mohou být zejména osoby se zdravotním postižením, osoby nekvalifikované či s nízkou kvalifikací, popřípadě osoby se záznamem v rejstříku trestů. Tabulku s podrobnějším přehledem některých cílových skupin je možné nalézt na tomto odkazu.

Důležitý při stanovení takového požadavku je však stav pracovního trhu v době rozhodnutí o využití předmětné příležitosti. S ohledem na očekávané negativní dopady pandemie COVID-19 na ekonomiku a očekávaný růst nezaměstnanosti je namístě přehodnotit doposavad uplatňovanou podmínku „dlouhodobosti“ vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Na druhou stranu ale nabývá na významu systematická spolupráce zadavatele i dodavatele s relevantními hráči v dané oblasti, zejména s Úřadem práce.

Podmínku zaměstnávání osob se znevýhodněných na trhu práce však nelze uplatnit v jakékoliv veřejné zakázce. Pro použití podmínky je vhodné vybírat především akce probíhající delší dobu, které nejsou v průběhu realizace přerušovány.

Z hlediska nastavení smluvních podmínek u výše uvedených požadavků jsou v obecné rovině přípustné dva způsoby. Prvním a jednodušším způsobem je stanovení požadavku na zaměstnání minimálního počtu tzv. „podpořených osob“ (ať už z řad osob nezaměstnaných, studentů, apod.) po celou dobu plnění veřejné zakázky. Druhým způsobem je stanovení požadavku na zaměstnání minimálního počtu podpořených osob a stanovení rozsahu jejich účasti na plnění veřejné zakázky minimálním hodinovým rozsahem odpovídajícím 50 až 75 % z celkového rozsahu hodinové pracovní doby minimálního počtu podpořených osob, jež se mají na plnění veřejné zakázky podílet. Druhý uvedený způsob je sice z hlediska přípravy veřejné zakázky složitější, ale takové nastavení předchází problémům s případným nezajištěním účasti stanoveného minimálního počtu podpořených osob po celou dobu plnění veřejné zakázky ze strany vybraného dodavatele. Konkrétní procento by měl však zadavatel vždy uvážit v rámci podmínek plnění konkrétní veřejné zakázky. Lze jej nejen snížit, ale také navýšit.

Minimální počet podpořených osob lze v obou případech uvedených v předchozím odstavci určit pomocí pevného čísla nebo určitým procentem (obvykle například 10 %) z celkového počtu osob podílejících se na plnění veřejné zakázky. V případě určení počtu osob pomocí stanoveného procenta je však třeba klást důraz na dostatečnou kontrolu poměru mezi podpořenými osobami a celkovým počtem osob podílejících se na plnění veřejné zakázky.

Nastavení zadávacích podmínek ve vztahu k počtu osob lze najít například v případové studii zpracované pro zadavatele Povodí Vltavy, státní podnik.

Získávání praxe a rekvalifikací

Dále mohou zadavatelé ve svých veřejných zakázkách zvolit podporu vzdělávání, praxi a rekvalifikace. Do vybraných veřejných zakázek tak lze zahrnout podmínku podporující zaměstnání absolventů bez předchozí praxe, studentů či učňů za účelem získání praxe nebo osob s nízkou kvalifikací či bez kvalifikace, které si v rámci realizace takové veřejné zakázky mohou kvalifikaci zvýšit či získat. Z hlediska stanovení podmínky účasti studenta nebo absolventa bez předchozí praxe je důležité ji aplikovat v případech, kdy je pro akci nezbytná odbornost osob, které se na ni podílejí.

Při nastavení požadavku na participaci podpořených osob lze vycházet z textu uvedeného výše u podpory zaměstnanosti a sociálního začleňování.

Důstojné pracovní podmínky a bezpečnost práce

Zadavateli se v rámci veřejného zadávání nabízí také nástroj pro kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů. Nástroj je sice preventivního rázu, ale aktivně směřuje proti porušování pracovněprávní legislativy a bezpečnosti práce při realizaci veřejných zakázek. Prostřednictvím veřejného zadávání lze takto podpořit důstojné pracovní podmínky a bezpečnost práce a zajistit dodržování základních pracovních standardů, důstojné odměny a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i omezit nelegální práci v rámci plnění veřejných zakázek.

Podpora malých a středních podniků a férové dodavatelské vztahy

Zadavatel může také podpořit malé a střední podniky, respektive jejich účast v soutěži o zakázku. Na samostatné stránce si můžete přečíst o mnoha opatřeních, jak malé a střední podniky podpořit. Jedním z těchto opatření je i vhodné využití práva rozdělit předmět veřejné zakázky na části (ve smyslu § 101 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)). Zadavatel může například postupovat tak, že při vyhlašování rozsáhlých zakázek rozdělí zakázku na více částí a zadá zakázky na určité specializované oblasti odděleně hospodářským subjektům, které jsou poté povinny spolupracovat se subjektem, který získal zakázku na koordinaci celého projektu (obvykle generální dodavatel hlavní části rozdělené veřejné zakázky). Tento postup usnadňuje přístup malých a středních podniků a zároveň není zadavatel zakázky vystaven možným potížím souvisejícím s koordinací provádění jednotlivých částí. Rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky na části lze alternovat takovým způsobem, kdy každá z uvažovaných částí bude zadána jakožto samostatné zadávací řízení (avšak zcela v souladu s § 18 ZZVZ).

Malé a střední podniky se na veřejných zakázkách podílí často i v roli poddodavatelů. Ale komplikované vztahy v dodavatelském řetězci mohou být pro malé a střední podniky bariérou pro jejich zájem o podílení se na plnění veřejných zakázkách. V dodavatelských vztazích existuje celá řada potenciálně problematických oblastí, jež mohou mít vliv na plnění veřejné zakázky nebo v širším pojetí na společnost i životní prostředí. K těmto potenciálně problematickým oblastem patří zejména včasné placení poddodavatelům za provedenou službu nebo dodané produkty, výše zmíněné důstojné pracovní podmínky a bezpečnost práce či ochrana životního prostředí v celém dodavatelském řetězci až k jeho posledním článkům. Téma vztahů s dodavatelem, resp. hlavním dodavatelem veřejné zakázky a jeho poddodavateli první i nižších úrovní, proto stojí za pozornost a je mu věnována samostatná kapitola.

Ekologicky šetrná řešení a cirkulární ekonomika

Stavebnictví, včetně výstavby a provozu budov, je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí a spotřebovává významné energetické a materiálové zdroje. Zároveň je ale i odvětvím s ohromným potenciálem pro snižování environmentálních dopadů lidské činnosti za relativně malých finančních nákladů ve srovnání s výsledným efektem opatření a dosaženým zlepšením. Zadavatel tak může v rámci veřejných zakázek na stavební práce upřednostňovat ekologicky šetrná řešení anebo se soustředit na cirkulární ekonomiku. Takové rozhodnutí je třeba učinit ideálně již v projektové přípravě.

Ve spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy a dalšími konzulty jsme připravili Návrh požadavků, jež by měly být zohledněny v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a kontrolních mechanismů, které se týkají využití stavebních a demoličních odpadů ve veřejných zakázkách na stavební práce a na projektovou a architektonickou činnost. Součástí je i námi připravený Report o využití stavebního a demoličního odpadu, který by měl být součástí příloh zadávací dokumentace. S cílem využití vybouraných opětovně použitelných stavebních výrobků, využití získaných vedlejších produktů a zabezpečení materiálového zhodnocení a recyklaci produkovaných stavebních a demoličních odpadů může zadavateli nejlépe posloužit Vzorový příklad formuláře pro selektivní demolici v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů zpracovaný dle metodiky „Zlepšování postupů selektivní demolice v rámci prevence předcházení vzniku odpadů a dalšího využití stavebních a demoličních odpadů“, který zpracovala Vysoká škola baňská.

Užitečným nástrojem zadavatele či projektanta je Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin, který zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českou agenturou pro standardizaci. Z předmětného katalogu je možné čerpat zejména při projektové přípravě, kdy cílem zadavatele je zvýšení účinnosti využití surovinových zdrojů a snížení produkce odpadů.

Více se o této příležitosti můžete dozvědět v části věnující se projektovým a architektonickým činnostem.

Konkrétní návrhy způsobu implementace lze nalézt v této vzorové textaci.

Snížení negativních dopadů plnění veřejné zakázky na místní komunity

Zadavatelé se v rámci odpovědného veřejného zadávání mohou také snažit o omezení negativních dopadů stavby na místní komunity. Takovými negativními dopady jsou zejména emise hluku, prachu a emise související se staveništní dopravou. V případové studii z Jihomoravského kraje najdete inspiraci, jak lze požadovat přidanou hodnotu v oblasti dopadu na místní komunitu.

Závěrem k výše uvedeným příležitostem

V rámci výše uvedených příležitostí by zadavatel měl vždy pečlivě zvážit, které hledisko bude v dané zakázce nejvíce účelné. Takové zvážení by měl zadavatel provést nejen s ohledem na cíle, kterých chce volbou příležitostí odpovědného veřejného zadávání dosáhnout, ale také s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a okruh potenciálních dodavatelů. V případě nevhodné volby požadavků (například využití velkého množství příležitostí na veřejné zakázce s malou předpokládanou hodnotou nebo úzkým okruhem potenciálních dodavatelů) se totiž může stát, že zadavatel obdrží pouze limitovaný počet nabídek nebo vyšší než obvyklé nabídkové ceny. Z praxe zadavatelů v České republice lze však konstatovat, že v případě promyšlené volby příležitostí odpovědného zadávání nemají požadavky na odpovědné zadávání vliv na počet nabídek ani jejich cenu.

Pro vhodné nastavení požadavků v rámci příležitostí odpovědného veřejného zadávání může být též vhodné využít institutu předběžných tržních konzultací ve smyslu § 33 ZZVZ. Konzultace jsou prostředkem, jak seznámit dodavatele se záměrem zadavatele, a mohou také zadavateli pomoci s definováním požadavků v této oblasti, jakož i se získáním zpětné vazby ze strany dodavatelského trhu. Konzultace však musí být dokumentované a transparentní.

Při snaze zadavatelů o maximálně transparentní jednání vůči dodavatelskému trhu však nelze opomenout ani akce typu Meet the Buyer – představení plánu investic. Jedná se o setkání s dodavateli, během kterého zadavatel přednese plán veřejných zakázek, jejichž zadávací řízení má v úmyslu zahájit v konkrétním kalendářním roce. Cílem této činnosti je kromě výše uvedené snahy o transparentnost i snaha zadavatelů, aby si dodavatelé rezervovali kapacity pro jimi vybrané veřejné zakázky a zadavatel tak obdržel v zadávacím řízení nabídky. Bližší informace naleznete na tomto odkazu.

Speciální možnosti hodnocení – Manažer odpovědného veřejného zadávání

Vhodným prostředkem k zajištění správného a účelného promítnutí sociálních aspektů do plnění veřejné zakázky na stavební práce v souladu se záměry a preferencemi zadavatele, včetně zohlednění lokálních potřeb, bude zřízení speciální pozice v týmu dodavatele, který by měl být hlavní kontaktní osobou pro veškeré otázky související s odpovědným veřejným zadáváním v rámci plnění předmětu veřejné zakázky a který by měl mít pro tuto oblast i odpovídající kvalifikační předpoklady. Samozřejmě požadování takovéto osoby se dá předpokládat (pouze) tam, kde to s ohledem na charakter zadávané veřejné zakázky bude smysluplné a přiměřené, tedy kde plnění veřejné zakázky je rozsáhlejší či komplexnější a je relevantní z pohledu OVZ ve více ohledech či po delší období trvání smlouvy. Takovou osobu lze označit jako “manažera odpovědného veřejného zadávání” nebo jakýmkoliv jiným vhodným způsobem. Jeho úloha se promítá napříč všemi oblastmi, které se dotýkají místních aspektů. Pro fungování v praxi bude zásadní promítnutí této pozice též do samotných smluvních podmínek.

Konkrétní návrh způsobu implementace této možnosti způsobu stanovení kvalifikace a také hodnocení lze nalézt v této vzorové textaci.

Komunikace s cílovou skupinou

Při investičních akcích by zadavatel neměl opomínat ani komunikaci s cílovou skupinou tak, aby tato cílová skupina, resp. veřejnost byla informována o průběhu plnění. Tímto přístupem může zadavatel získat i i cennou zpětnou vazbu a podpořit zájem veřejnosti o správu veřejných financí.

Komunikaci s cílovou skupinou vnímáme jako jeden z dalších podpůrných nástrojů k dosažení úspěšného plnění veřejné zakázky. Cílem by mělo být otevřené a transparentní informování o investiční akci, její možné omezení a dopady z něj vyplývající pro cílovou skupinu, resp. veřejnost. Zadavatel by však měl dbát i na průběžné informování o průběhu výstavby, a to definováním požadavků na dodavatele.

Konkrétní návrhy způsobu implementace této možnosti lze nalézt v této vzorové textaci.

V zadávacím řízení:

V praxi se širší společenské zájmy v zadávacím řízení nejčastěji podporují formou kombinace zadávací podmínky (tzv. „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ) a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení takového smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy v těch nejzávažnějších případech.

V některých případech je však vhodnější zařadit podporu širších společenských zájmů do multikriteriálního hodnocení, a tedy míru nebo způsob naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a toto následně hodnotit. Například lze jako dílčí hodnotící kritérium hodnotit počet osob z cílové skupiny (nezaměstnané osoby, studenti, absolventi apod.), které dodavatel po dobu plnění veřejné zakázky zaměstná/zapojí. Čím více osob takto zaměstná/zapojí, tím více bodů v hodnocení získá (ovšem je třeba stanovit maximální počet).

Kontrolní list pro vyhodnocení sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve veřejné zakázce na stavební práce k vyplnění při přípravě a odůvodnění veřejné zakázky a tento stejný kontrolní list (checklist) doplněný o komentář a vysvětlení k implementaci sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve veřejné zakázce na stavební práce.